Stačila věta a majetek je po verdiktu „soukromého“ soudu v exekuci

Na začátku byl 40tisícový spor Jiřího Šebesty a firmy, která mu stavěla dům. Nyní, po dvou letech, přesahuje sporná částka hodnotu 300 tisíc a exekutor obestavil Jiřímu Šebestovi a jeho rodině veškerý majetek. Důvod je jediný – rozhodnutí „soukromého“ rozhodčího soudu.

Před časem přitom rozhodování takových soudů zpochybnil svým usnesením Vrchní soud v Praze.

Ve stejné situaci jako Jiří Šebesta jsou tisíce lidí v Česku, kteří se stali obětí takzvané rozhodčí doložky. Mají svá sdružení, webové stránky a hromadně se brání exekucím. Rozhodčí doložka znamená, že spory neřeší státní soud, ale předem určený rozhodce. Ten ale podle zákona nemusí mít ani právní vzdělání.

Podle kritiků také některé firmy zneužívají nepozornosti lidí a jako rozhodce určí spřízněné právníky, kteří mají zájem na tom, aby firma spor neprohrála. Lidé mají také těžkou pozici, pokud se chtějí bránit. K rozhodčímu řízení je rozhodce obvykle nepozve.

Jako domino

Jiří Šebesta podniká v oblasti vybavení pro příznivce vojenství a armády. Před třemi lety se rozhodl postavit si dům v Mukařově u Říčan. Nebyl ale spokojen s firmou, která měla stavbu na starosti. Když poslala po zaplacení všech účtů ještě „penalizační fakturu“, nezaplatil ji, protože firma podle něj neměla na peníze nárok.

„Už při podpisu smlouvy jsem firmu upozorňoval, že zmínka o rozhodčí doložce nemá zákonné náležitosti. Ve smlouvě není ani zmínka o tom, že bych si vybral nějakého konkrétního rozhodce nebo stálý rozhodčí soud,“ říká Jiří Šebesta. Na dotaz, proč takovou smlouvu vůbec podepisoval, odpovídá: „Podle mého názoru jsem rozhodčí doložku nepodepsal. Znění smlouvy jsem chápal tak, že se na doložce teprve dohodneme.“

V dokumentu pouze stojí, že spory budou řešeny „jediným rozhodcem zapsaným v seznamu rozhodců Rozhodčího soudu ČR se sídlem v Praze“. Jde o soukromou instituci. Takové ustanovení stačilo, aby pan Šebesta skončil v rozhodčím řízení.

Brání se žalobou

Ovšem podle nedávného průlomového usnesení Vrchního soudu (VS)v Praze, který podobný případ před časem posuzoval, by Jiří Šebesta v rozhodčím řízení skončit neměl.

Podle usnesení VS musí být v rozhodčí doložce napsáno jméno rozhodce či způsob, jakým ho obě strany sporu vyberou. Vrchní soud dal také větší váhu Rozhodčímu soudu při hospodářské komoře před řízením v režii soukromých právních firem, jako je například Rozhodčí soud České republiky k. s, s nímž přišel pan Šebesta do styku. Pokud by k usnesení Vrchního soudu přihlížely i další soudy, soukromí rozhodci by vypadli ze hry.

Současnou praxi se snaží napravit i poslanci. Hospodářským výborem už prošla novela, která spory přihrává jen zákonem zřízeným soudům, tedy ne soukromníkům.

Komanditní společnost Rozhodčí soud ČR si ale za způsobem svého řízení stojí. „Usnesení Vrchního soudu považuji za exces a za právní závěr, který je nejen v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, ale především je právně chybný,“ říká tajemnice soudu Milada Záňová.

Když případ pana Šebesty dostal na stůl rozhodce Josef Kožíšek zapsaný u Rozhodčího soudu k. s., dal za pravdu stavební firmě a podal návrh na exekuci. Jiřího Šebestu rozhodce ani ke svému rozhodování nepozval. Jen mu o tom předem napsal dopis, na který pak Jiří Šebesta s právníkem odpověděli, že prohlášení není rozhodčí doložkou, a že tedy žádnou nepodepsal.

Jiří Šebesta se bránil dál. Podal žalobu na zrušení rozhodčího nálezu a požádal o odložení vykonatelnosti, aby nemusel nic platit, než státní soud rozhodne.

To se stalo 15. října 2008 a stejný den požádal Obvodní soud pro Prahu 10 o složení peněz do soudní úschovy. „Chtěl jsem tak ukázat, že peníze mám a pokud neuspěji, jsem připraven sumu zaplatit,“ říká Jiří Šebesta. Poukaz k uložení ale dostal až 20. ledna 2009, za tři dny peníze do úschovy uložil.

Netušil ovšem, že Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl už 18. října o exekuci. Dopis s vyrozuměním dostal až 26. ledna. To bylo tři dny poté, co mu soud povolil složit peníze do úschovy. „Myslel jsem, že v ten moment dostanu infarkt. Bylo to hrozné, dobrovolně složím finanční částku do soudní úschovy a stejný soud, který vystavil poukaz a částku přijal, i přesto nařídí exekuci,“ popisuje. „Kdyby byl soud rychlejší, peníze už mohly být v úschově v říjnu a k exekuci nemuselo dojít,“ zlobí se Jiří Šebesta.

Na vyřízení žaloby, kterou si stěžuje na neplatnost rozhodčího řízení, stále čeká. Mezitím nabyla exekuce právní moci. „Obstavený majetek má několikanásobně vyšší cenu. Chtějí nám prodat byt, nedostavěný rodinný domek a chalupu, kterou máme napůl s příbuznými,“ obává se nejhoršího Jiří Šebesta.