Oficiální vyjádření Federativních států Mikronésie k modernizaci elektrárny Prunéřov dorazilo tento týden na ministerstvo životního prostředí. "Obecně se záměrem modernizace Prunéřova II vybudováním nových zařízení souhlasíme," píše v něm vláda tichomořského státu, vzápětí ale zdůrazňuje, že podle jejího názoru nebyly posouzeny "všechny potenciální vlivy a možné varianty". Proto Mikronésie žádá, aby ministerstvo k plánované modernizaci vydalo negativní stanovisko z hlediska vlivů na životní prostředí.

Rozhodnutí o rekonstrukci Prunéřova za dvacet miliard korun, která by prodloužila životnost elektrárny do roku 2025, mělo ministerstvo oznámit začátkem týdne, na poslední chvíli ho ale odložilo. Jedním z důvodů zdržení bylo podle ministerstva právě i pětistránkové vyjádření Mikronésie, které dorazilo těsně před chystaným vynesením verdiktu. Mikronéská vláda v něm vysvětluje, jakou souvislost má Prunéřov a život obyvatel pacifických ostrovů.

"Mořská oblast Výhradní ekonomické zóny Mikronésie činí celkem 2,6 mil. km2…rozloha pevninského území, které čítá 607 ostrovů, je pouze 701 km2," uvádí autoři textu s tím, že kvůli změnám klimatu hrozí tři hlavní rizika: rychlejší stoupání hladiny moře a změny v jevech El Nino a La Nina, které do oblasti přinášejí období sucha nebo naopak intenzívní srážky.

"Ve všech částech státu jsou pobřežní oblasti nejvíce vyvinuté, poskytují domov, infrastrukturu a ekonomické možnosti většině populace," píše se ve vyjádření.

A co s tím vším má společného zrovna Prunéřov? Vláda Mikronésie tvrdí, že česká elektrárna je 18. největším zdrojem skleníkových plynů v Evropské unii a její příspěvek ke globálním emisím CO2 je 0,021 procenta.

"Přestože jsme si vědomi, že emise skleníkových plynů produkované elektrárnou Prunéřov II přímo nezpůsobí stoupání hladiny moře, nezmění modely počasí a nenavýší výskyt bouřek, existuje přibližně 5000 takových elektráren, které přispívají k celkovým globálním emisím CO2. Proto každá elektrárna hraje významnou roli a vyžaduje tak oprávněně mezistátní posuzování," myslí si politici z Pacifiku.

Podle nich by proto pro modernizaci Prunéřova měla být použita účinnější technologie. Podobný názor zastávají i zástupci některých nevládních organizací, ČEZ ho ale striktně odmítá.

"Ani nevíme, kolik by stála dražší varianta. To by se muselo udělat úplně jinak, a tak nákladně, že jsme to ani nepočítali," komentoval celý případ již dříve mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.