Sokol nazval pochody Dělnické strany "pokusem o cosi jako pogrom"

Anketa

Zrušili byste Dělnickou stranu?

ano

65%

ne

35%

další anketyHlasovalo 2328 čtenářů

Nejvyšší správní soud (NSS) na prvním jednání o vládním návrhu na rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany (DS) řešil především její politický program, který zahrnuje například zastavení přílivu imigrantů, obnovení trestu smrti a postavení pohlavních deviací mimo zákon.

Stranu zastupuje její předseda Tomáš Vandas. Podle něj strana nechce nikoho diskriminovat, neusiluje o násilné převzetí moci a nehlásí se k nacismu. Vláda tvrdí, že strana je spjata s neonacisty a představuje nebezpečí pro demokratický režim.

Stání začalo rekapitulací návrhu. Předseda soudního senátu Vojtěch Šimíček naznačil, že soud návrh projedná v tematických blocích. Dnes se věnoval především programu a stanovám. 

V úterý soud projedná spojitosti strany s Národním odporem a dalšími extremistickými organizacemi, ve středu veřejnými akcemi a ve čtvrtek výslechem svědků. Mezi svědky je například představitel Dělnické strany Patrik Vondrák, který je od říjnové razie mezi extremisty ve vazbě.

První návrh na rozpuštění DS soudci téhož zvláštního senátu vloni odmítli kvůli nedostatku důkazů a celkové formální nedokonalosti. Tentokrát vláda předkládá soudu návrh na 70 stránkách, který doplňuje 85 příloh v podobě policejních zpráv, článků z internetu, tiskovin Dělnické strany a mnoha dalších dokumentů.

S Hitlerem nemáme nic společného, odmítá Vandas 

Vláda si najala jako advokáta Tomáše Sokola. Sokol v úvodním slovu uvedl, že Dělnická strana zpočátku zůstávala u agresivních verbálních výpadů. Později ale pořádala nebo se podílela na pouličních pochodech, které jsou podle Sokola "pokusem o cosi jako pogrom". Při veřejných akcích došlo k bitkám s policií. Cílem DS je podle Sokola "polototalitní nebo totalitní stát".

Po zahájení dokazování Sokol například zpochybnil oficiální politickou orientaci Dělnické strany, která jako svůj vzor uvádí prvorepublikové národní socialisty a třeba také Miladu Horákovou, političku popravenou komunisty. Podle Sokola jde jen o zástěrku a strana ve skutečnosti vzhlíží k hitlerovskému nacionálnímu socialismu.

Vandas to popřel. "Nikdy jsme se nepřilásili k myšlenkám Hitlerova Německa, nikdy jsme se nepřihlásili k myšlenkám třetí říše," uvedl. Tvrzení o uctívání Adolfa Hitlera označil za nestoudnou lež.

Vláda předložila také znalecký posudek, který podle Sokola dokazuje ideovou spojitost Dělnické strany s neonacismem. Projevuje se to například vůdcovským principem v řízení strany, xenofobií a nacionalismem. Podle Vandase však posudek není nezávislý, protože jej vypracoval bývalý pracovník ministerstva vnitra Michal Mazel.

Vandas zpochybnil také průkaznost otevřeně neonacistického článku z webu Odpor.org, který spravuje Národní odpor. "Jakou souvislost mají tyto stránky s Dělnickou stranou? Ať vláda doloží spojitost," vyzval Vandas. "Později prokážeme spojitost Dělnické strany s Národním odporem," reagoval Sokol.

Soudci Vandasovi položili řadu otázek, jež se týkaly sporných bodů v programu Dělnické strany. "Brutální zločiny na malých dětech a starých lidech se šíří. Nemůžeme mít žádné ohledy vůči brutálním vrahům," vysvětlil Vandas plány za obnovení trestu smrti. Určování národnosti je podle něj motivováno snahou pomoci menšinám. "Jak tomu máme věřit?" zeptal se Vandase v jednom okamžiku Šimíček.

Sokol připustil, že většina jednotlivých bodů programu nemusí sama o sobě vypadat nepřípustně nebo závadně. Podle advokáta ale v kontextu s dalšími prohlášeními a činností strany dokládají její nebezpečné směřování. Skládáme zde mozaiku, uvedl Sokol.

Například návrh strany na znovuzavedení takzvaného domovského práva označil za "jednu z perel náhrdelníku neústavnosti". Programový požadavek na prioritu českých občanů v lékařské péči před lidmi jiné národnosti označil Sokol za nelidský.

Pecina: Nezrušení DS neznamená něco dramatického  

Podle prvního rozhodnutí NSS je předpokladem k rozpuštění politické strany splnění několika podmínek. Zjištěné chování politické strany musí být protiprávní. Zároveň je třeba, aby bylo straně přičitatelné. Chování subjektu musí být dostatečně bezprostřední hrozbou pro demokratický právní stát. Zásah také musí být přiměřený sledovanému cíli.

Podle vlády jsou všechny podmínky tentokrát splněny. Dělnická strana podle ní cíleně vyvolává napětí ve společnosti, soustavně uráží menšiny a bezprostředně ohrožuje demokracii. Její rozpuštění je podle vlády nezbytné i přesto, že strana zatím nemá velkou podporu.

Vandas tvrdí, že vláda cítí v Dělnické straně, počet jejichž příznivců se prý zvyšuje, konkurenci, a proto ji chce zlikvidovat. "Tváří se to sice honosně, nicméně ten důkazní materiál je nulový," uvedl Vandas.

Vandas prohlásil, že i kdyby soud rozhodl o rozpuštění Dělnické strany, nebude to znamenat konec tohoto politického uskupení. "Domů rozhodně nepůjdeme," uvedl Vandas s tím, že nadcházejících voleb se DS bude účastnit. Z toho vyplývá, že v případě nutnosti jen změní svůj název.

Vandas ale tvrdí, že ani porážka by straně neublížila. Může prý pokračovat v činnosti pod jiným názvem. Úřednickou vládu Jana Fischera Vandas kritizoval kvůli členství některých členů v KSČ. "Bývalí členové KSČ chtějí stejnými mocenskými praktikami, které se nejspíš naučili na moskevských stážích, zlikvidovat opozici," uvedl Vandas.

Jiný názor zastává ministr vnitra Martin Pecina. "Neonacisté dostali takový zásah, že v tomto okamžiku jsou jejich hnutí dostatečně oslabena. Nezrušení Dělnické strany by neznamenalo něco dramatického. Ale měli bychom dát jasný signál, že taková hnutí a stany v našem systému nemají místo. Ale pokud se to nepodaří, nebude to žádná tragédie," řekl Pecina Rádiu Česko.