Miloš Zeman, mladší než dnes a v nejlepší formě, stojí před legendárním autobusem Zemák s mikrofonem v ruce. "Já neslibuji, ale vyhrožuji, že zavřeme 150 tisíc tunelářů a korupčníků," pronáší na parkovišti uprostřed neutěšeného sídliště ve svém rodném Kolíně.

Píše se rok 1998 a v mezinárodním žebříčku je před Českem 36 zemí, které umějí lépe potírat úplatky.

Právě teď, pět měsíců před volbami, se politici nedokážou shodnout, jak má tažení proti korupci vypadat. Svůj balíček připravuje Fischerova úřednická vláda - nasazení tajného agenta, dohled nad zakázkami, beztrestnost pro pachatele, kteří usvědčí úplatkáře. ODS však tvrdí, že ničemu nepomůže a slibuje vlastní. A sociální demokraté si zase chytře chtějí z boje s úplatky udělat velké volební téma.

Potíž je, že tohle se opakuje už od Zemanovy tour po českých městech: spousta nových plánů a slibů, z nichž nakonec mnoho nezbude. A země mezitím zažívá desítky korupčních skandálů a propadá se na 52. místo. Lépe jsou na tom i Maďarsko, Kostarika nebo Botswana.

Sliby, a nic se nezměnilo

Ministři Fischerova kabinetu mají právě na stole zhruba 40 nápadů, jak proti korupci postupovat. Ještě do voleb z nich má vzniknout Balíček II, soubor promyšlených návrhů, které si buď nová vláda vezme za své - nebo je zkrátka hodí do koše. "Nemá teď smysl dávat do parlamentu kontroverzní opatření. Musíme se ještě bavit o tom, která použijeme. Chceme ale, aby byla připravena pro příští vládu," říká ministr vnitra Martin Pecina.

Podruhé od Zemanova tažení, které skončilo miliardovými skandály s gripeny a dálnicemi, otevřeli politici korupci jako důležité téma až před volbami v roce 2006. Jenže vláda prosadila jen drobnosti - například telefonní linky, na které můžete úplatek ohlásit. Stanislav Gross také nemohl být tváří boje proti korupci - zvlášť když musel odejít kvůli podezření, kde vzal miliony na svůj luxusní byt. V nákupu nemovitostí pokračuje, podle MF Dnes si pořídil i statek s luxusní restaurací za 21 milionů.

Krátká vláda Jiřího Paroubka nakonec dokázala alespoň prosadit přísnější zákon o střetu zájmů. Díky němu každý ví, že exministr dopravy Aleš Řebíček zbohatl a pořídil si vilu v Itálii a byt v Dubaji.

Pozoruhodné přitom je, jak se protikorupční recepty opakují. Například o agentu, který dokáže proniknout mezi gangy, se mluví nejméně už pět let. Stejně jako o nápadu, že by policisté neměli vybírat pokuty v hotovosti.

Nekoncepční, zbytečné

Potíž je v tom, že čeští politici rádi stále hledají několik velkých, průlomových řešení - takových, která s korupcí zatočí.

A jakmile najdou u některého nápadu skulinu (třeba že jde snadno zalhat v majetkovém přiznání), hned opakují: nekoncepční, zbytečné, nefunkční. "Určitě přijdeme s poměrně rozsáhlejším návrhem, systémovějším," kritizuje předseda ODS současný vládní balíček. Topolánkova vláda se krátce po vzniku snažila soubor takových drobných, ale důležitých opatření sepsat a pracovat na nich.

Ovšem už za rok bylo jasné, že se kabinet musí víc starat o vlastní přežití než o korupci. Zvlášť když vyplouvají na povrch nové a nové aféry a podezření, že lidé napojení na ODS úspěšně vysávají státní firmy a veřejné zakázky.

Zákon o lobbingu, aby bylo jasné, kdo a proč ovlivňuje zákony, vláda ze seznamu vyškrtla jako jeden z prvních. Pak zvláštní soudní senáty zaměřené na korupci. Přísnější pravidla pro radní ve městech, když prodávají pozemky a pronajímají městské byty? Opět - po nátlaku starostů odloženo. Stejně jako trestní odpovědnost firem za to, že uplácejí.

Nakonec černé listiny firem, které jako usvědčení úplatkáři nesmějí napříště jít do veřejných tendrů: sice schváleno, ale po velkých peripetiích. Ještě perlička: když vláda nařídila ministerstvům protikorupční audity, úřady s překvapením zjistily, že korupce hrozí. A "objevily", že by tedy mohly zadávat výběrová řízení přes internet nebo lépe hlídat, jestli si někdo neulívá peníze.

Zakázka za úplatek? Klidně

Přitom politici nemohou tvrdit, že nevědí, jak to v Česku s úplatky chodí. Před dvěma lety výzkumníci z Akademie věd a agentury Factum Invenio zkoumali, jak problém vidí poslanci, senátoři a zastupitelé velkých měst. A nebylo to veselé čtení: jen šest z 550 politiků odpovědělo, že je to lepší než dřív.

Ale korupci dobře znají i šéfové firem. Každý třetí manažer stál v poslední době před volbou, jestli si úplatkem koupit zakázku, zjistil průzkum PricewaterhouseCoopers. A když Hospodářská komora oslovila své členy, výsledek byl podobný: polovina by klidně za zakázku dala peníze. A dvě třetiny z 1600 oslovených firem se s korupcí setkaly.


Jaké byly plány a jaká realita boje proti korupci? 

Miloš ZemanVláda Miloše Zemana (1998 - 2002)

ČR v korupčním žebříčku:

2001: 47. místo

Plány:

Přišla s projektem Akce čisté ruce, který měl zatočit s politickou korupcí, tunelováním, praním špinavých peněz a pochybnými privatizacemi. Na starost ho dostal ministr bez portfeje Jaroslav Bašta. Po dvou letech ale projekt skončil bez výsledku.

Realita:

Vstoupila do historie řadou finančních skandálů. Na ministerstvu školství se rozjel projekt Internet do škol, který spolkl několik miliard. O korupci se též mluvilo u chystaného, ale neuskutečněného nákupu stíhaček Gripen. Zemanův ministr financí Ivo Svoboda je historicky prvním ministrem, který skončil ve vězení kvůli tunelování.


Vláda Vladimíra Špidly (2002 - 2004)

ČR v korupčním žebříčku:

2003: 54. místo

Plány:

Koaliční vládní prohlášení obsahovalo jen obecné konstatování, že je třeba intenzivně bojovat s korupcí. Později přibylo několik plánů: zavést agenta provokatéra, zřídit protikorupční telefonní linky nebo zrychlit zápisy do katastru nemovitostí. Podařilo se prosadit jen drobnosti, například ministerské "udavačské" telefony.

Realita:

K osmi letům vězení byl odsouzen bývalý vysoký úředník ministerstva zahraničí Karel Srba za plánování vraždy novinářky Sabiny Slonkové, která upozornila na jeho korupci. Propukla také korupční kauza v českém fotbalu.


Stanislav GrossVláda Stanislava Grosse (2004 - 2005)

ČR v korupčním žebříčku:

2004: 51. místo

Plány:

Ještě z minulého kabinetu zůstaly plány třeba na zavedení agenta provokatéra nebo na bezhotovostní placení pokut od dopravní policie. Nic z toho se ale neuskutečnilo. Rozjely se ovšem debaty o přísnějším zákonu o střetu zájmů.

Realita:

Předtím, než se Stanislav Gross stal premiérem, prohlásil unionistický poslanec Zdeněk Kořistka, že mu emisaři ODS nabízeli peníze, když novou vládu nepodpoří. Gross ve funkci nevydržel ani rok, protože nedokázal vysvětlit, kde vzal na svůj luxusní byt.


Předseda ČSSD Jiří ParoubekVláda Jiřího Paroubka (2005 - 2006)

ČR v korupčním žebříčku:

2006: 46. místo

Plány:

Do finále šla příprava nového trestního zákoníku a přísnější verze zákona o střetu zájmů, již pomohli napsat lidé z Transparency International. Zatímco drobnohled na majetek politiků a vysokých úředníků prošel a začal platit od roku 2007, trestní zákon nakonec ve sněmovně neuspěl.

Realita:

Těsně před koncem této vlády upozornil šéf ÚOOZ Jan Kubice na prorůstání zločinu do státní správy. Policie vyšetřovala také vysoké státní úředníky kvůli aféře Biolíh. Na veřejnost pronikly informace
o možné korupci při privatizaci Unipetrolu.


Předseda ODS Mirek TopolánekVláda Mirka Topolánka (2006 - 2009)

ČR v korupčním žebříčku:

2009: 52. místo

Plány:

ODS ve volbách mimo jiné slíbila, že omezí moc lobbistů ve sněmovně, že zpřísní tresty za korupci, že zavede agenta provokatéra, zřídí protikorupční soud, bude přísněji posuzovat práci komunálních politiků, zavede black-listy. Prosadit se podařilo jen část, třeba agenta provokatéra, přísnější tresty nebo seznamy "špatných" firem.

Realita:

Ani oběma Topolánkovým vládám se skandály nevyhnuly: lobbisté například ovlivnili zákon o stravenkách, na ministerstvu dopravy dostávaly zakázky firmy blízké ministrovi, enormně vzrostl vliv premiérova kamaráda Marka Dalíka, vznikla obří neprůhledná ekologická zakázka za více než sto miliard.