Na chvíli zapomeňte na slovo letadlo. A místo toho vyslovte aero. Hezky pomalu a zřetelně. Nesmí to být éro, ale a-e-r-o. Zavoní volností a dálkou a lehce se zavlní. Nebude to žádná houpavá vlna, jen oblouk měkký jako kapka palivové nádrže pod křídlem.

Říkat si při skicování slovo letadlo, nejspíš by architekt Adolf Beneš na Dlouhé míli na severozápadním okraji Prahy navrhl podle přísně rytmických slabik ostře řezaný kvádr. Jenže v roce 1932 se při pohledu na oblohu mluvilo měkce. Kolem bílých mraků se proháněla aera, případně aviony. A tak Adolf Beneš navrhl budovu prvního ruzyňského letiště malebně klenutou jako to ladné slovo měkce plynoucí ze rtů.

Vstupní část haly je přízemní a prosklená. Není omračující, ale vlídná. Nesráží člověka na kolena jak budovy bank nebo soudů, neděsí ho nekonečnou rozlehlostí jako moderní letiště. Její skleněné průčelí je vstřícné jak otevřená náruč. Nad rovnou střechou a červeným nápisem Letiště Praha se postupně klenou dva nízké oblouky, dvě vlny připomínající profil křídla nebo klenutou střechu hangáru.

Původní ruzyňské letiště je malé, větší v časech první republiky potřeba nebylo. Vždyť první letoun, který tu přistál, byl stroj Douglas DC-2, který mohl přepravovat jen 14 pasažérů. A jeho velikost odpovídá i dnešnímu provozu. Běžné lety odbavují dva nové terminály a odsud létají pouze soukromé lety, vládní delegace nebo VIP návštěvy.

Benešova předválečná architektura v sobě neodráží jen styl aeroplánů, ale cestovatelství vůbec. Motiv dálek a dopravy byl za první republiky velmi oblíbený a prostupoval tehdejší funkcionalistickou architekturou. Časté byly například citace z konstrukcí zaoceánských parníků. Tento prvek použil Beneš při návrhu řídicí věže stojící vlevo od vstupní haly. Její v průřezu obdélníkový tubus se zaoblenými rohy obtáčí v nejvyšších dvou patrech ochozy s trubkovým zábradlím. Jako by u letištní haly přistála velká loď, ze které je vidět jen její kapitánský můstek. Čas zbývající do odletu odměřují velké ručičkové hodiny na fasádě věže. Milý detail připomínající éru aeroplánů bez svítících digitálních čísel.

Na Benešově stavbě je na první pohled patrné členění do tří jasně viditelných částí - centrální vstupní hala s prosklenou střechou a dvě boční křídla. Bylo to poprvé, kdy bylo v Československu navrženo letiště s takto členěnou funkční dispozicí. Když například v roce 1927 navrhl Pavel Janák letiště v Mariánských Lázních, vystačil si s jedinou budovou. Benešovo letiště už ukazuje, jak rychle se letecká doprava vyvíjela a jak bylo potřeba oddělovat jednotlivé části letištního provozu.

Jak se tam dostat
Na staré ruzyňské letiště se dostanete autobusem číslo 119, který odjíždí z Dejvické. Autem se sem vydejte z Vítězného náměstí po Evropské třídě.