Nad levicí se vznáší prezidentské veto, má poslední možnost rozdat miliardy

Ve sněmovně se zítra naplno rozjede předvolební kampaň. Sociální demokraté se chystají rozdat miliardy ženám na mateřské dovolené, důchodcům, ale třeba i nemocným zaměstnancům.

Vůbec jim přitom nevadí, že návrhy nutně zvýší schodek státního rozpočtu, který už nyní přesahuje 160 miliard korun. Mají  plán, kde po případném vítězství ve volbách peníze sehnat – zvednou daně bohatým.

Levice má na této schůzi zřejmě poslední šanci své návrhy prosadit. Všechny totiž zvyšují schodek státního rozpočtu a prezident Václav Klaus už v lednu prohlásil, že takové zákony bude vetovat.

Pokud tedy levice chce své návrhy skutečně prosadit, musí počítat i s tím, aby stihla přehlasovat prezidentská veta. A proto má poslední šanci nyní, pak už kvůli volbám celý legislativní proces stihnout nepůjde.

Změní se zase poplatky?

A co má levice šanci prosadit? Vyplacení třináctých důchodů z dividendy ČEZ zřejmě neprojde. Pro jsou jen socialisté a komunisté. Proplácení prvních tří dnů nemoci se také zřejmě prosadit nepodaří.

Jiné je to ale s mateřskou a zrušením poplatků na recept. Tyto návrhy totiž podporují i lidovci a spolu s levicovými zákonodárci mají ve sněmovně většinu.

Lidovci mají se sociálními demokraty a komunisty vlastní návrhy, jak dosáhnout zvýšení mateřské. Největší šanci na schválení má patrně lidovecká předloha, která už je v druhém čtení. Pokud se tyto tři strany spojí, dají dohromady 105 hlasů, což postačí i na přehlasování Senátu či prezidenta.

Snížení mateřské bylo schváleno v září ve vládním úsporném balíčku, a to ze 70 procent vyměřovacího základu na 60. Žena, která před nástupem na mateřskou brala 20.000 korun hrubého, tak letos dostává o 2000 korun méně.

Pokud by se dávky maminkám opět zvýšily, přišlo by to státní kasu zhruba na 1,5 miliardy korun. Mateřská se pobírá 28 týdnů, její vyplácení zpravidla začíná šest až osm týdnů před porodem.

Levici může uškodit i přeběhlík z ČSSD

Kromě maminek by si po lednové schůzi mohli přilepšit i důchodci. ČSSD chce totiž prosadit plošné vyplacení mimořádného 13. důchodu ve výši 2400 korun. Dávka by měla mimo jiné kompenzovat to, že ODS podle sociálních demokratů nevalorizovala důchody. Její dopad do rozpočtu by měl být mezi pěti a 6,8 miliardy korun.

Zda návrh projde, není vůbec jasné. Novelu totiž s největší pravděpodobností podpoří pouze ČSSD a komunisté, kteří mají dohromady 96 hlasů. Pokud by byl návrh vetován, neměly by dostatek hlasů k jeho přehlasování.

Levici by mohlo také uškodit to, že poslanec Kosta Dimitrov (zvolen za ČSSD) odešel do nové Strany práv občanů Miloše Zemana. Uvedl při tom, že mimořádné důchody nepodpoří.

Další sociálnědemokratický poslanec Vlastimil Aubrecht byl podle serveru Aktuálně.cz hospitalizován, kde zřejmě zůstane až do konce příštího týdne. Zda ho bude ODS párovat, není jasné. V nemocnici totiž leží i dlouhodobě nemocný člen KDU-ČSL Tomáš Kvapil.

Na pořad jednání by mohlo být zařazeno i zrušení regulačních poplatků. Stejně jako v předchozím případě o to usiluje ČSSD a KSČM. Lidovci předem oznámili, že pro plošné zrušení ruku nezvednou. Připustili pouze ochotu jednat o dílčích změnách. Podle dnešního vyjádření poslance Jiřího Carbola (KDU-ČSL) zatím žádná dohoda na změnách v poplatcích mezi levicí a lidovci není a ani se nerýsuje.

O tom, které zákony nakonec sněmovna projedná a zda budou na program zařazeny i další body, budou v úterý na začátku schůze hlasovat poslanci. Do květnových voleb zbývá poslancům ještě zhruba 190 bodů k projednání, na lednovou schůzi jich bylo zařazeno 161.