Podstata projektu
Modernizací projdou tři bloky Prunéřova. Nová technologie umožní spalovat méně energetické uhlí.
25 miliard
tolik miliard korun má podle propočtů ČEZ stát modernizace elektrárny.
Martin Bursík (SZ)
o záporném stanovisku vlády k novele horního zákona.
"Zdůvodnění vlády je prostě skandální podlehnutí lobbismu a naznačuje korupční jednání vlády."
Polostátní energetický kolos ČEZ má na českou politiku tak velký vliv, že se ho obávají i vrcholní představitelé státu. Nově to prokázal postoj ministra životního prostředí Jana Dusíka. V úterý odložil rozhodnutí o modernizaci elektrárny Prunéřov minimálně o několik týdnů. Důvod? Tlaky firmy vedené Martinem Romanem.
Ministr má posoudit dopady ČEZem prosazované modernizace elektrárny na životní prostředí. Právě řešení, které předložila firma ČEZ se nelíbí ekologům a Straně zelených. Tvrdí, že ČEZ má použít nejnovější - a dražší - technologii.
Firmě se ovšem nechce zdražovat projekt, který podle jejích propočtů bude i v levnější variantě stát 25 miliard korun. Proto ČEZ tvrdě lobuje.
„Teď jsem od ČEZ dostal dopis, kde konstatují, že 4. ledna nebylo vydáno stanovisko a že pokud nebude v nejbližší době, tak budou muset z celého projektu ustoupit a zařízení budou muset nechat tak, jak běží teď,“ popsal lobbování Dusík.
Ministr si proto nechá udělat mezinárodní expertizu. Ta jediná prý snad odolá energetické lobby. Pokud mu ani ta nepomůže, nechá rozhodnutí na politické vládě, která vzejde z květnových voleb.
„Ta kauza je skutečně zpolitizovaná, je dobře, když to posoudí někdo zvenčí,“ souhlasí s ministrem člen představenstva ČEZ Vladimír Hlavinka.
Ministr v klinči
Pětadvacetimiliardová přestavba dráždí Stranu zelených, za niž je Dusík ve vládě, především proto, že podle ní nejde o rekonstrukci, ale stavbu nové elektrárny. Proto chtěl Dusíkův předchůdce Martin Bursík, podobně jako třeba Greenpeace, projekt zarazit. Na „novostavbu“ se totiž vztahují mnohem přísnější technologická kritéria.
ČEZ s tím nesouhlasí, navíc tvrdí, že nemá dost kvalitního uhlí pro výkonnější elektrárnu, jak požadují ekologové.
Roli hraje i to, že zelení staví svou image na ostré kritice vlivu Martina Romana. A sporný Prunéřov je k tomu ideální municí. Zelený ministr Dusík je tak mezi dvěma mlýnskými kameny: na jedné straně jeho domovská partaj a její předvolební zájmy, na druhé silná hospodářská lobby, kterou podporují především ODS a sociální demokraté.
Zjednodušeně řečeno, ať se Dusík rozhodne jakkoli, vždy bude kritizován. Premiér Jan Fischer přitom už v pondělí ministra životního prostředí vyzval, aby s přestavbou nejšpinavější české elektrárny neváhal. „Zazněl jasný požadavek, aby se investice zahájila,“ naléhal předseda vlády. Prý si to přejí jak zaměstnanci, tak podnikatelé v regionu. Podobně hovoří i zástupci hlavních stran.
Odklad rozhodnutí o 18. největším znečišťovateli v Evropě není prvním „zvratem“ v kauze. Například loni v prosinci o stanovisku k modernizaci jednala rada Ústeckého kraje. Nejprve nesouhlasila, ale do čtyřiadvaceti hodin se sešla znovu a stanovisko zrušila.
Na posledním zasedání širšího vedení strany přijali zelení usnesení s výzvou vládě, aby nepodlehla lobbistickým tlakům uhelných společností a firmy ČEZ. Vyjádřila také nesouhlas s plány ČEZ "vybudovat novou hnědouhelnou elektrárnu v Prunéřově s využitím již překonaných technologií".
Více se tématu elektrárny Prunéřov věnují středeční Hospodářské noviny
