Proč jsou české dálnice drahé? I kvůli trubkám

Ty trubky jsou prakticky stejné. A jako rovnocenné je zmiňuje státní norma i posudek Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. Rozdíl tu ale přece je. Jedny jsou až o polovinu dražší. Onen dražší typ požaduje na stavbu komunikací Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Je to ukázkový příklad toho, proč se v Česku staví drahé dálnice - byť jde v tomto případě ročně "jen" o desítky milionů.

Na to, že české dálnice patří mezi nejdražší na světě, upozorňují řadu let jak odborníci, tak některé stavební firmy či mezinárodní instituce.

Jeden z důvodů drahých dálnic jsou naddimenzované stavby. Ukázal to i spor o pozemky Ludmily Havránkové u Hradce Králové, na nichž měla stát obří křižovatka za více než půl miliardy. Loni ŘSD zjistilo, že křižovatka může být menší - a levnější o tři sta milionů korun.

Máme špatné zkušenosti

HN nyní objevily další "černou díru", jež dálnice prodražuje. Jsou to požadavky na jeden konkrétní výrobek, který je výrazně dražší než konkurenční se stejnými vlastnostmi.

ŘSD totiž do zadávací dokumentace staveb prosadilo, aby se používaly tzv. žebrované trubky a ne podobné korugované.

ŘSD to zdůvodňuje tím, že žebrované jsou kvalitnější. "S užitím korugovaných potrubí na našich stavbách nebyly vždy jen dobré zkušenosti," vysvětluje mluvčí podniku Martina Vápeníková.

Stavební firmy i odborníci, které oslovily HN, ale žádný rozdíl nevidí. "Jsou to jemnosti, které nemají význam pro další použití. Je to jen jiná technologie výroby," říká majitel bruntálské firmy Aquastop Zbyněk Sokol.O tom, že jsou oba typy srovnatelné, je přesvědčena i Jana Drsková z pražského Výzkumného ústavu pozemních staveb. "Nevidím rozdíl, proč jedny preferovat," říká. "Pokud se dodrží všechny technologické postupy při pokládce, je jedno, jaké se použijí trubky," dodává Roman Dlabaja ze zlínského Institutu pro testování a certifikaci.

Až o polovinu dražší

HN se několikrát od Ředitelství silnic a dálnic pokusily získat vysvětlení. Ředitel Alfréd Brunclík odkázal na mluvčí, ta ale poslala jen výše citované obecné vyjádření. Na tvrzení odborníků ani přes opakované žádosti nereagovala. A stejně tak nevysvětlila, proč ŘSD používá trubky, které jsou až o více než třetinu dražší, než je obvyklé.

Právě cena je klíčová. Například metr trubek o průměru 30 cm na právě probíhající stavbě dálnice D1 u Kroměříže stojí 920 korun. Kdyby ŘSD nepožadovalo jeden konkrétní typ, mohlo by nejméně třetinu ušetřit. "V případě větší dodávky prodáváme za méně než 540 korun na metr," potvrzuje například ředitel společnosti Pipelife Czech Jiří Mítek - jeho firma ovšem nemá ve svém sortimentu žebrované trubky, a k zakázkám na dálnicích se tak prakticky nemůže dostat.

Rozdíl cen překvapuje i Dlabaju. Podle něj by se neměly lišit o více než deset procent. "Metr té trubky, ať je žebrovaná či korugovaná, váží zhruba stejně a i výkonnost linky je stejná. Prostě se stejnými náklady vyrobí zhruba stejné množství," říká.

Ten kdo uvedené žebrované trubky vyrábí a komu podmínky ŘSD nahrávají, je především německá firma Maincor. "Kdyby to tak bylo, tak máme všechny zakázky v kapse a nemusíme soutěžit," brání se jednatel českého zastoupení Maincoru Aleš Ferina. A konkurence je podle něj prý taková, že musí jít s marží na minimum, aby uspěli.

Konkurence se nyní opravdu zvýšila. Extrémně vysokých cen žebrovaných trubek Maincor v Česku si totiž všimla německá velkoobchodní firma Gienger. A začala je do tuzemska dovážet. V Německu, kde se vyrábějí, jsou totiž výrazně lacinější. "Ten rozdíl je u některých druhů až čtyřicet procent," potvrzuje Mítek.

A mimoděk to přiznává i jednatel českého Maincoru Ferina.

"Jejich velkoobchody nám kazí trh, protože nabízejí naše zboží. A já musím dávat konkurenční ceny a šíleně s tím bojuji," rozčiluje se na adresu Giengeru.