V čem se shodují a rozcházejí audity k projektu Opencard

Tři audity

Pražský magistrát má už tři audity na projekt Opencard.

První na zadání náměstka primátora Rudolfa Blažka vypracovala společnost Nexia AP, druhý na přání primátora Pavla Béma společnost e-Fractal.

Třetí zadal kontrolní výbor zastupitelstva firmě Apogeo. Audity stály zhruba 4 miliony korun.

V čem je shoda

Autoři všech tří auditů se shodli na tom, že v roce 2006 uzavřel magistrát nevýhodné smlouvy s hlavním dodavatelem, firmou Haguess.

Do roku 2008 neměl magistrát nad projektem kontrolu. Vyhodil peníze za 45 tisíc karet, které nebyly nikdy využity.

V čem si audity odporují

Audit společnosti Nexia AP naznačuje, že mohl být porušen zákon o zadávání veřejných zakázek.

Audit firmy Apogeo a další firmy e-Fractal ale říká, že vše bylo v pořádku. Podle Nexie neexistuje funkce elektronické peněženky, podle druhého auditu firmy e-Fractal je peněženka připravena k použití.

Podle Nexia AP neproběhlo zcela v pořádku výběrové řízení na provozovatele Kartového centra, které projekt řídí, ostatní audity to popírají.

Přesně v době, kdy si na pražském magistrátu vyzvedli policisté první dokumenty k vyšetřování předražené karty Opencard, začíná Praha projekt oživovat. A má velké plány. O využití Karty Pražana jedná se společností Sazka. Podle informací HN oslovil magistrát i některé banky.

"S bankovními domy jednáme, bránit se nebudeme ničemu," potvrdil primátor Pavel Bém.

Projekt Opencard od loňského léta de facto stojí. Tehdy ho dal prošetřit náměstek primátora Rudolf Blažek a zastavil tok peněz. Posléze vyšlo najevo, že Opencard je předražená - má stát 888 milionů korun, Pražanům je kromě použití v hromadné dopravě téměř k ničemu a město má nad projektem jen minimální kontrolu. Opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková podala na policii trestní oznámení, detektivové si první dokumenty vyzvedli v úterý.

Sazka spasitel

Skomírající projekt má nyní zachránit mimo jiné spolupráce se společností Sazka. "Nabídli jsme magistrátu využití karty v našich terminálech. Nebylo by technicky složité zařídit, aby v nich bylo možné Opencard dobíjet," řekl mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund.

A Praha už na nabídku reagovala. Sazce slíbila další jednání hned po uzavření všech auditů, které projekt provázejí. A šetření končí právě nyní. Pokud se Sazka s hlavním městem dohodne, budou si moci lidé dobíjet kredit na Opencard v sedmi stech terminálech v Praze, možná i v devíti stech v celých středních Čechách.

Za každý kontakt s kartou si Sazka bude účtovat manipulační poplatek. "Cenovou rozvahu máme, ale zveřejňovat ji zatím nebudeme," řekl Zdeněk Zikmund.

Kromě dobíjení má Praha v plánu, že by se pomocí Opencard dalo i vsázet nebo dobíjet kredit mobilního telefonu.

Nabídku dostala i Česká spořitelna  

Sazka ovšem není jediná, na kterou se magistrát obrátil. "Dostali jsme nabídku, abychom se na projektu podíleli. Mohu jen říci, že z našeho pohledu to zní zajímavě. O konkrétních věcech budeme teprve jednat," řekla mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Podle informací HN má obdobnou nabídku na stole i Komerční banka, sama ovšem informaci nepotvrdila.

Právě spolupráce s bankami je hlavní bod rozvoje Opencard, který doporučili Praze auditoři hned ze tří společností. Praze má banka sloužit jako finanční partner, o kterého se hlavní město opře, až začne Opencard fungovat jako platební karta. V bankomatech by navíc bylo možné kartu dobíjet. Banky a Sazka mají Opencard pomoci dostat počet jejích držitelů na 650 tisíc. Nyní má kartu zhruba 400 tisíc Pražanů.

Tři audity, jeden problém

Kromě bank se autoři všech tří auditů shodli na tom, že projekt Opencard byl už na počátku špatně nastaven. Vyplývá to z tabulky, kterou mají na stole pražští radní. Podle ní se audity shodli také na tom, že projektové řízení bylo do roku 2008 mimo kontrolu magistrátu a že je nutné změnit licenční smlouvy z roku 2006. Z nich vyplývají výhody pro hlavního dodavatele systému, firmu Haguess. Audity se shodují i na tom, že existuje velké riziko, že Opencard veřejnost nepřijme.

První audit je ze všech nejkritičtější. Po jeho zveřejnění odešel šéf magistrátního IT odboru Václav Kraus a náměstek Blažek přišel o pravomoc dohlížet a řídit projekt.

Autory této revize účtů kritizuje nyní primátor Bém. Vadí mu, že zveřejnili dílčí závěry předtím, než se k závěrům vyjádřil IT odbor. Audit také naznačil, že mohlo dojít k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Další Bémův audit od firmy e-Fractal to nepotvrdil, stejně jako třetí audit od firmy Apogeo. Audity stály Prahu kolem čtyř milionů korun. Bém ani nikdo další rezignovat nehodlá.