Charouz tvrdí: Zakázky si nikdy nekupuji, nikdo nám nic na míru neušil

Jeden z největších dealerů aut v Evropě tvrdí, že tendr neovlivňoval. „Absolutně ne, protože pochopte: je to veřejná soutěž, já si neumím představit, jak by to pro nás někdo mohl ušít.“ Podle zjištění HN to ale šlo celkem snadno. Pošta do požadavků na své nové modré dodávky napsala, že musí uvézt nejméně 1600 kilo. A jediné takové auto na trhu je Ford Tranzit, ostatní značky limit třeba jen těsně nesplnily.

Charouz teď ale tvrdí, že limit 1600 kilo v zadání od pošty vůbec nebyl. A má prý na to důkaz, který je ovšem zároveň velkou záhadou.

Ať si to pánové nastudují

Charouz HN ukázal dokumentaci, podle níž zakázku jeho lidé připravovali. Skutečně v ní stojí, že nosnost auta může být nižší.

Jenže HN mají originální zadání podepsané (jménem ředitele České pošty) zástupcem firmy, která pro státní podnik tendr zajišťovala. A v něm číslo 1600 u dvou typů aut uvedené je. Na rozdíl od Charouzových dokumentů, které jsou bez podpisu a bez razítek. „Já nemůžu vyloučit, že někde taková věc neexistuje. Jenom vím, že tohle jsou oficiální papíry,“ reagoval Charouz.

Zvláštní navíc je, že všichni kromě Charouze ze zadání přísný limit na nosnost auta vyčetli.

Když pošta před rokem a půl zakázku vypsala, stěžoval si italský Fiat, že podmínky může splnit právě jen Ford. A tehdejší šéf pošty Petr Sedláček to uznal – HN mají jeho dopis k dispozici. „Reálným požadavkům na nosnost vozidla vyhoví i vozidla s nižšími parametry,“ uznal v oficiálním dopise. Zároveň ale oznamuje, že pošta soutěž ruší kvůli „změně koncepce v doručování balíků“.

A že přísně nastavenou nosnost aut (ve spojení s dalšími požadavky, například na sílu motoru či velikost nákladového prostoru) jednoduše nemohou splnit, poznali i konkurenti Fordu. „Některé podmínky, které byly z našeho pohledu diskriminační, nám nedovolily se zúčastnit,“ říká Jan Kuhn, mluvčí Mercedesu. „U takto velkého vozu bude vždy užitečná hmotnost lehce pod hranicí 1600 kilogramů,“ potvrzuje také manažer Renaultu Radim Kubalák. „Nosnost byla jedním z důvodů, proč jsme do tendru nešli,“ potvrdil i obchodní ředitel Citroënu František Neumann.

Podle Charouze ale značkoví importéři – na rozdíl od prodejců a majitelů autosalonů – podmínkám nerozumějí. „Ti lidé to nedělají,“ říká na jejich adresu. „Výběrová řízení mohou dělat jen dealeři, protože mají zkušenosti, mají reference, mají servis. Tak ať si to pánové pořádně nastudují,“ odmítá.

Obědváme – neberu telefon

Charouz říká, že dokumentaci si jeho spolupracovníci stáhli z internetu. Podepsaný, orazítkovaný originál prý nemá. „A proč bych si ho bral? Mně to stačí z internetu,“ říká. Ovšem i v písemném, orazítkovaném a podepsaném originálu stojí upozornění: „Zadavatel stanoví, že tištěná verze zadávací dokumentace je nadřazena elektronické verzi.“

Takže vysvětlení je dvojí: buď pošta vypustila do světa různé dokumentace se soupisem požadavků, nebo se k Charouzovi nějak dostala kdo ví proč upravená verze.

Nejvíc by o pozadí tendru měl vědět bývalý generální ředitel Sedláček, který před Vánoci složil funkci. Ale nechává si vše úzkostlivě pro sebe: nebere telefony, neodpovídá na esemesky. „Právě obědváme,“ řekl Sedláček minulý týden, když se mu HN podařilo dovolat. Ale okamžitě zavěsil a pak už v dalších dnech telefon opět nezvedal.

Tendr se spornou nosností aut sice pošta zrušila, loni na podzim se však odehrál nový. A zvítězila Charouzova firma, zatímco Fiat, jediného konkurenta, pošta vyřadila kvůli nejasnému výkladu zákona o tom, jak se mají při soutěžích dokládat reference. Případ teď řeší antimonopolní úřad.