Nové úřady, které by mohly vzniknout za vlády ČSSD

1 Průmysl
Restrukturalizační agentura
Úřad, který by pomáhal s restrukturalizací klíčových podniků.

2 Korupce
Garant boje s korupcí
Nový útvar pod Úřadem vlády, který by kontroloval, jak ministerstva bojují s úplatky.

3 Export
Vládní exportní agentura
Instituce na pomoc vývozu technologicky nebo kapacitně náročných investic.

4 Imigrace
Imigrační úřad
Nástupce cizinecké policie, spadaly by pod některé kompetence ministerstev vnitra či práce.

5 Daně
Generální daňový a celní úřad
Jednotná instituce, která by měla na starost výběr daní a pojištění i kontrolu výběru.

6 Policie
Generální inspekce
Úřad, který by vyšetřoval jak přestupky policistů, tak vojáků, hasičů nebo strážníků.

7 Věda
Vládní agentura na podporu výzkumu
Jednotné místo pro čerpání dotací EU na vědu a pro podporu aplikovaného výzkumu.

Jestli někomu pomohla ekonomická recese, byly to státní úřady. Vzrostl jejich vliv, třeba tím, že státy zachraňovaly banky a průmyslové "klenoty". Začalo se hovořit o nutnosti větší regulace, protože volný trh přece selhal. "Čím víc stát naroste, tím víc inklinuje k tomu dále růst," varoval ve svém nedávném vydání prestižní týdeník The Economist.

Touha mít mohutnější a silnější stát je patrná i v "nástřelu" volebního programu ČSSD, jak jej představili o víkendu jednotliví stínoví ministři. Sice se socialisté zaklínají tím, jak nechtějí, aby přibývalo byrokracie a že je třeba mít efektivnější státní správu, jenže řada jejich návrhů tomu odporuje.

Pod ministerstvem průmyslu by například mohly vzniknout hned tři nové úřady: exportní agentura, restrukturalizační agentura a instituce na podporu aplikovaného výzkumu. Stínový ministr Milan Urban by také chtěl, aby stát mohutně investoval do výstavby elektráren, silnic, železnic nebo rekonstrukcí.

Stínový ministr vnitra František Bublan zase plánuje supervlivný imigrační úřad, který by pod sebe koncentroval pravomoci cizinecké policie a některých odborů ministerstev průmyslu, sociálních věcí či resortu vnitra.

"Na nové úřady nejspíš nebudeme mít peníze," mírní ale obavy stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.

Státní miliardy

Jak to socialisté myslí s efektivním a levným státem, je nejlépe vidět na plánech stínových ministrů sociálních věcí nebo zdravotnictví. "Počítáme se zajištěním náhradového poměru na úrovni 74 procent k průměrné čisté mzdě," vidí budoucnost penzí Zdeněk Škromach. Samozřejmě při zachování průběžného systému, kdy peníze, které se vyberou od zaměstnanců, se rovnou přerozdělí důchodcům.

Že by se kvůli stárnoucí populaci část povinného pojištění převedla na soukromé penzijní fondy, ČSSD odmítá. Loni si stát přitom na důchody musel půjčit skoro třicet miliard. "Průběžný systém byl až dosud přebytkový a bude i v dalších letech," brání Škromach svůj plán navzdory doporučením Mezinárodního měnového fondu nebo OECD. Podle Škromacha by stát měl na důchody vydávat do roku 2025 přes deset procent HDP, tedy čtyři sta miliard.

Sobotka, který by v sociálnědemokratické vládě měl na starosti pokladnu, připouští, že na důchody v budoucnu nebude stačit to, co se vybere ze sociálního pojištění. Důvod je prostý, seniorů bude víc než pracujících. Má ale řešení: zvýšíme spotřební a jiné daně, pak na to budeme mít.

Také ve zdravotnictví se chystá ČSSD za lidi platit. Samozřejmostí je konec regulačních poplatků, David Rath zároveň ostře odsuzuje zavedení "chudinských" standardů lékařské péče, jediné, co připouští, je povolení komerčního připojištění.

O tom, co ekonomové doporučují jako řešení finanční situace ve zdravotnictví, tedy například privatizaci pojišťoven a jejich vzájemnou konkurenci, nechce ani slyšet. "U nás dosahujeme dobrých výsledků v lékařství za poměrně nízkých prostředků," odmítá úspory Rath. Naopak, po Sobotkovi by chtěl, aby mu posílal z rozpočtu ještě víc: osm místo sedmi procent HDP.

Dluh jako reklama

Boj s deficitem státního rozpočtu nikdy nepatřil k silným stránkám sociálnědemokratických vlád. Natož aby se ČSSD potíráním dluhu chlubila v předvolebních materiálech. Letos to je jinak - v čase doznívající ekonomické recese změnili stratégové v Lidovém domě přístup.

V jejich předběžném ekonomickém programu, v takzvané oranžové knize financí, například zdůrazňují, že zatímco do roku 2007 rozpočtový schodek klesal, za vlády Mirka Topolánka stoupl. A že vyskočilo celkové zadlužení. Už ale nezmiňují, že zatímco kabinet vedený ODS se musel potýkat se světovou krizí, jejich vlády hospodařily s minusem v době šestiprocentního růstu.

"Oranžové knihy hýří sliby všeho všem, a zakládají tak na růst veřejných výdajů, na který plánovaný růst daňové zátěže ani nemusí stačit," varuje ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

Stínový ministr financí Sobotka slibuje, že do roku 2013 zkrotí schodek pod tři procenta domácího produktu, aby se Češi mohli začít chystat na přijetí eura.

Jak toho chce dosáhnout, ovšem naznačuje jen zčásti: zatímco jeho návrhy, jak zvýšit příjmy státu, jsou velmi konkrétní, výdajové škrty jsou plné buď obecných proklamací, nebo úspor, které mají k miliardám daleko.

"Pokud bychom sloučili některé úřady, byly by to úspory v řádu stovek milionů. Byl by to příspěvek k rozpočtové stabilizaci, ale nebyl by to ten hlavní příspěvek," přiznává místopředseda ČSSD.