Pecina s Veseckou se přeli o to, jak nahlásit korupci

V boji proti korupci v České republice by podle nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké mohlo napomoci zavedení ohlašovací povinnosti v případech podplácení nebo braní úplatků. Policisté a státní zástupci se totiž často nedozvědí o korupčním jednání.

"Počet stíhaných trestných činů souvisejících s korupcí tak neodpovídá tomu, jak korupci vnímají občané," řekla Vesecká na Žofínském fóru. Podle ní policisté nevyšetřují ani stovky případů souvisejících s korupcí. V posledních letech pak stále klesá odhalování uplácení.

"Úspěšný boj s korupcí znamená především prevenci, průhlednost a teprve až poté represi," uvedla nejvyšší státní zástupkyně. Kromě ohlašovací povinnosti to podle ní znamená například nesvěřovat zásadní rozhodnutí do rukou jednotlivců či zveřejňovat dokumenty z veřejných zakázek na webu.

Ministr vnitra Martin Pecina však vidí ohlašovací povinnost jako problematickou. Lidé, kteří nemají pro svá tvrzení o uplácení v ruce důkazy, by podle něj mohli být podezříváni z křivého nařčení. Podle předsedy správní rady české pobočky Transparency International (TIC) Václava Lásky pak v případě, že úředník donese listiny dokazující korupci na úřadě policii, může být také obviněn z trestného činu.

TIC chce v České republice v budoucnu iniciovat vznik právního předpisu na ochranu takzvaných oznamovatelů - lidí, kteří upozorní na nekalé praktiky na svém pracovišti. Podle definice je oznamovatel bývalým nebo stávajícím zaměstnancem, jenž na pracovišti zpozoruje závažné nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky prováděné se souhlasem nadřízených a informuje o nich osoby nebo instituce, které mohou sjednat nápravu.

Vesecká zároveň upozornila na možná úskalí jednoho z opatření Pecinova protikorupčního balíčku - protikorupčního agenta. Podle ní je velmi důležité, aby byla jeho pozice přesně definována. Pokud by totiž jakékoli uplácení vyprovokoval, nebylo by jeho činnost možné vzít jako důkaz v trestním řízení.

Nejvyšší státní zástupkyně dodala, že také není nutné rozšiřovat okruh trestných činů, při kterých je možné nasadit policejní odposlechy. Použití operativní techniky v případech korupce je dáno mezinárodními smlouvami.

Protikorupční balíček schválila vláda v lednu. Zavádí mimo jiné institut korunního svědka a částečně mění úpravu protikorupčního agenta a rozšiřuje možnost odposlechů na trestné činy s horní hranicí osm let. Politické strany balíček jako celek podporují, nicméně mají výhrady k jednotlivým opatřením.