Jak se soudí Češi ve Štrasburku? Méně než dříve

Zatímco ještě před třemi lety patřili Češi mezi rekordmany v posílání stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, nyní zřejmě zjišťují, že mezinárodní soud jim nepomůže, jak by očekávali. A počet jejich stížností na vlastní stát se tak rychle snížil do evropského průměru.

Češi poslali loni do Štrasburku 726 žalob na stát, třetinu toho co o tři roky dříve. V roce 2006 totiž přišlo do Štrasburku z Česka celkem 2466 stížností. Na nové statistiky upozornil server Jiné právo.

Reprezentativnější - a použitelnější pro pro srovnání s jinými státy - je přepočet na milion obyvatel. Zatímco v roce 2006 jsme s počtem 241 stížností zaujali druhé místo mezi 47 evropskými zeměmi, dnes se již krčíme s 69 žádostmi na milion obyvatel spolu s Andorrou na třiadvacátém místě. Rekordmanem mezi stěžovateli je nyní s 5029 stížnostmi na milion obyvatel Gruzie.

Nelichotivé prvenství Gruzie je podle Jiřího Kmece z kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem ještě dozvukem gruzínského konfliktu z léta 2008. "Gruzie tehdy podala mezivládní stížnost na Rusko a recipročně na to přišly žaloby jižních Osetijců na Gruzii,“ říká Kmec.

Hlavně průtahy v řízení

A tři roky starý boom českých žalob byl podle Kmece způsoben zejména stížnostmi na nepřiměřenou délku v soudním řízení.

Naopak advokátka Klára Veselá-Samková, která se na zastupování před štrasburským tribunálem specializuje, soudí, že lidé spíš pochopili, že ani u evropského soudu příliš nepochodí.

"Sama jsem jen loni zhruba dvaceti klientům rozmluvila, aby žádost podávali. Přestože jsem za sepsání každé mohla mít padesát tisíc korun. Bylo mi jasné, že by šly rovnou do koše,“ říká Veselá-Samková, podle níž jsou navíc rozsudky Evropského soudu příliš opatrné.

Většinu hned zamítnou

Přes devadesát procent žádostí totiž neprojde ani prvním sítem - a soud se jimi rovnou odmítne zabývat. K vyjádření české vládě pak soud poslal zhruba pět set stížností. Zhruba dvě stovky byly zamítnuty poté, dalších osmdesát skončilo smírem.

"Jakmile se ale případ dostane do fáze rozhodování, je většinou v neprospěch těch žalovaných,“ upozorňuje Kmec.

Česká republika u štrasburského tribunálu prohrála 174 případů. V drtivé většině to bylo právě kvůli průtahům v řízení a stěžovatelé dostali kromě nákladů řízení většinou jen symbolické odškodné v řádu tisíců euro. Naopak pouze třikrát se mezinárodní soud přiklonil v konečném verdiktu na stranu státu.

Na Evropském soudu pro lidská práva nyní leží 2074 žalob na Česko. Největší z nich je hromadná žaloba a žádost o mnohamiliardové odškodné zhruba 5500 majitelů domů kvůli regulaci nájmeného. Ty zastupuje právě Veselá-Samková.