Metodika, kterou HN použily při zpracování tabulek

1. Světovost školy
Nejvíc bodů získala škola, která vyslala nejvíc studentů na alespoň jeden semestr do zahraničí (v poměru ke všem studentům); která vyučovala nejvíc předmětů určených českým studentům v cizím jazyce a nabízela nejvíc jazykových kurzů.

2. Zájem o školu
Zjišťovali jsme, kolik lidí bylo loni přijato; kolik z přijatých se skutečně zapsalo; počet doktorandů a podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let.

3. Průzkum absolventů
Pokud si škola zajišťuje průzkum ohledně absolventů, dostala bod, v opačném případě nula bodů.

4. Názor expertů
Odborníci školy "známkovali" od nejlepší po nejhorší.

5. Věda

V tabulce Rady vlády pro vědu a výzkum za rok 2009 jsme sledovali celkový počet vědeckých výstupů a počet bodů, který jim rada přidělila. Oba údaje jsme posuzovali v přepočtu na jednoho pedagoga.

Celkové hodnocení

Jednotlivé tabulky obsahují pořadí, název školy a jednotlivá kritéria s počtem obdržených bodů. Čím více bodů škola získala, tím výše se v žebříčku umístila.

Podobně jako ve strojírenství neexistuje letos jasný favorit ani v architektuře. Školy na prvních třech místech od sebe dělí jen desetiny. Pokud tedy uvažujete o studiu tohoto atraktivního oboru, prakticky se nemůžete splést, vyplývá z letošního žebříčku HN.

Na prvním místě skončila Fakulta architektury ČVUT v Praze, druhou příčku obsadilo VUT v Brně. Trojici nejlepších letos uzavírá Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze.

Pořadí architektonických fakult (pro zvětšení tabulky klikněte na obrázek)

V architektuře jsme porovnávali šest škol. Kromě specializovaných fakult architektury (které obsadily první tři místa) jsme do žebříčku zařadili i tři fakulty stavební, které architekturu jako jeden z oborů rovněž nabízejí. Jde o Fakultu stavební ČVUT v Praze, FAST VUT v Brně a FAST Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava. Stavební fakulty údaje vyplňovaly pouze za architektonické obory, jež mají v nabídce.

VŠUP nabízí exkluzivitu

Malý počet studentů spjatý s individuálním přístupem, vysoká šance vycestovat do zahraničí, ale na druhou stranu extrémně těžké přijímací zkoušky, to vše charakterizuje Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, respektive její katedru architektury.

Na školu se loni hlásilo devadesát uchazečů, přijato bylo deset. Všichni si úspěchu vážili natolik, že se ke studiu okamžitě zapsali. Právě poměr přijatých a skutečně zapsaných, který HN ve svém žebříčku vysokých škol sledují, vypovídá hodně o tom, jak prestižní pověst má škola mezi uchazeči.

Na Fakultu architektury ČVUT v Praze loni přijali necelou polovinu přihlášených, 84 procenta se pak skutečně i zapsala.

Na VUT v Brně je šance na přijetí sotva třetinová, úměrně s tím však roste podíl skutečně zapsaných. Pokud chcete studovat architekturu a obáváte se náročného síta přijímaček, zkuste to v Ostravě. Tam totiž berou skoro každého, přesněji 90 procent z těch, co si podali přihlášku.

Nejvíce jazyků nabízejí v Praze a Brně.

VŠUP letos kralovala i v tom, kolik studentů odjelo alespoň na jeden semestr studovat do ciziny. Poznání zahraničního univerzitního prostředí je zkušeností, již by mělo zažít co nejvíce studentů. U tak kreativního oboru, jímž je architektura, to platí dvojnásob.

Z VŠUP loni vycestovalo14 procent studentů, následuje pražské ČVUT s deseti procenty a brněnské VUT s osmi procenty vyslaných studentů. Například z Ostravy však loni do ciziny nevyjel žádný posluchač architektury.

Nejširší nabídku jazyků mají dva architektonické kolosy: ČVUT a VUT. Na Fakultě architektury v Praze si studenti mohou zapsat až 32 odborné předměty vyučované v cizím jazyce, na architektuře v Brně jsou to 24 předměty.

Na ostatních školách nabízejících studium architektury je tento výběr značně omezen.

Absolventy sledují všichni

Všechny vysoké školy zahrnující studium architektury sledují spokojenost a uplatnění svých absolventů. Výjimkou je VŠUP, která je však svým pojetím dosti specifická.

Například z loňského průzkumu Fakulty architektury ČVUT v Praze vyplynulo, že 98 procent absolventů zůstává pracovat v oboru.

Jejich plat se po pěti letech od ukončení studia pohybuje mezi 25 až 40 tisíci korunami hrubého.

Absolventský průzkum na Fakultě architektury VUT v Brně probíhá tak, že se pedagogové studentů u státnic ptají, zda už mají zajištěno místo. Podle školy zůstávají v oboru téměř všichni a jejich plat se pohybuje kolem 20 tisíc korun.

U ostatních oborů žebříčku HN je důležitým hodnoticím kritériem i věda. U architektury je však tato činnost spíše vzácná, například na Fakultě architektury VUT v Brně měli loni pouze dva vědecké výsledky, na většina ostatních škol nulu.

Kvůli tomu, že bychom vítěze v této kategorii u architektury hledali jen velmi obtížně, jsme vědu nakonec nehodnotili.