Bezděk a jeho komise

Vladimír Bezděk vede znovu po pěti letech komisi, která má nově propočítat, jak se bude v příštích letech vyvíjet důchodový systém a podle toho připravit varianty penzijní reformy. Sám Bezděk dnes šéfuje penzijnímu fondu Aegon.

První závěry říkají, že důchodový účet už bez reforem zůstane navždy v minusu, zatímco původně měl být nejméně do roku 2020 v přebytku.

Do voleb má komise navrhnout, jak situaci řešit.

Penzijní fondy: nepatrné přilepšení

196 miliard
Češi měli loni v penzijních fondech našetřeno 196 miliard korun, což je v mezinárodním srovnání pakatel. V anglosaských zemích se úspory blíží stu procentům HDP.

4,4 milionu
Díky státním příspěvkům a daňovým úlevám mají fondy velmi početnou klientelu, ale většina lidí spoří velmi málo, což chtějí politici změnit.

Když Vladimír Bezděk v roce 2005 předával tehdejší vládě své první výpočty, jak řešit důchodovou reformu, měl krátce po třicítce a jeho závěry nezněly úplně beznadějně. Své vrstevníky tehdy varoval před tím, že na státní důchody nemohou kvůli stárnutí populace a vyčerpanému státnímu rozpočtu úplně stoprocentně spoléhat, což nakonec překvapilo jen málokoho.

Vedle toho ale mladý distinguovaný ekonom zdůrazňoval, že navzdory všeobecné skepsi existuje ještě patnáct až dvacet let, kdy důchodový systém zůstane v přebytku a politici budou mít čas pečlivě připravit dlouhodobé řešení.

Mezitím ovšem uplynulo pět let, Česko si prošlo nejhlubší krizí od nástupu tržní ekonomiky a Bezděk, jehož vláda kvůli důchodům znovu povolala jako poradce, vykresluje stav důchodového systému v daleko varovnějších barvách.

HN mají jako první k dispozici první aktualizovaná data, která Bezděkova komise zpracovala jako základ pro další diskusi o možných variantách penzijní reformy. A jeden z hlavních závěrů říká, že bez dalších změn se český důchodový systém už nikdy nedostane z miliardových dluhů.

"Z našich prvních analýz vyplývá, že bez změny zákonů bude důchodový systém do budoucna trvale deficitní. Ještě před pěti lety jsme přitom předpokládali, že dalších 15 až 20 let bude důchodový systém mírně přebytkový," řekl HN šéf vládní důchodové komise Vladimír Bezděk.

Účet, na který se odvádějí peníze vybrané na sociálním pojištění a obratem se vyplácejí penzistům, byl už loni ve schodku třicet miliard.

Odchod v 65 letech nestačí

Až do teď si politici i analytici mysleli, že české důchody pomůže do roku 2030 z deficitů vytáhnout první fáze důchodové reformy, kterou s platností od začátku letoška už před rokem a půl prosadila Topolánkova vláda. Šlo o postupné zvyšování věku odchodu do důchodu na 65 let, ke kterému má dojít právě v roce 2030, prodlužování povinné délky pojištění z 25 na 35 let, nezapočítávání doby studia do celkové doby pojištění nebo zpřísnění vyplácení invalidních důchodů.

Jenže nová data z Bezděkovy komise ukazují, že ani to všechno stačit nebude. "Ekonomická krize, která přinesla výrazný propad příjmů důchodového systému, naše pět let staré propočty výrazně změnila. V roce 2005 jsme přecenili dlouhodobý růst České republiky, který jsme teď při nových výpočtech museli kvůli ekonomické krizi přehodnotit," dodává Bezděk.

Tohle "přehodnocení" má konkrétní důsledky. I v případě, že se česká ekonomika zmátoří a bude mírně růst, tak bude její důchodový systém do roku 2030 každý rok 10 až 20 miliard v minusu. A po roce 2050 bude ještě hůř. Kdyby politici s důchody do roku 2050 nic nedělali, tak do něj bude muset vláda v polovině století každý rok nalít v dnešních cenách přes 120 miliard. Jinak prostě nebude moci vyplácet důchody.

Hlavním problémem je stárnutí populace - čím dál méně lidí v produktivním věku bude platit na důchody čím dál většímu počtu seniorů. Zatímco dnes tvoří lidé nad 65 let 15 procent českého obyvatelstva, v roce 2050 už budou tvořit skoro třetinu všech Čechů. Tou dobou má v Česku žít přes milion lidí, kterým bude více než 80 let.

30 až 40 tisíc penzistů ročně

Každá vláda, která vznikne po květnových volbách, bude muset řešit základní problém: I kdyby stát už nikdy nezvyšoval důchody (což se nestane), budou bez důchodové reformy výdaje státu dál a dál růst kvůli přibývajícímu počtu penzistů.

Dobrým příkladem je letošní rok. Janotův balíček zmrazil důchody, zvýšil stropy na placení sociálního pojištění nejbohatším lidem ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy a zrušil firmám slevy na placení sociálního pojištění za jejich zaměstnance.

Schodek na důchodovém účtě se tím ale vyrovnat nepodaří - místo loňských třiceti miliard má chybět 22 miliard a mohlo být ještě hůř. "Pokud by vláda neprosadila úsporný balíček, činil by v roce 2010 schodek důchodového pojištění odhadem 46 miliard," upozorňuje mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

I když se důchody nezvednou, vláda na ně musí schovat o 8,5 miliardy korun víc než loni. "Každý rok se počet penzistů samovolně zvýší o 30 až 40 tisíc. Jsou to navíc lidé, jejichž penze jsou velmi často vyšší než penze starších důchodců," vysvětluje bývalý ministr práce a místopředseda ODS Petr Nečas.

Pokud stát nebude chtít kvůli obrovským schodkům zkrachovat, bude muset dál oddalovat důchodový věk, zvednout daně nebo snížit budoucí důchody. A navíc přimět mladší Bezděkovy ročníky k tomu, aby si víc spořily.

TabulkaProblém připouští politici v ODS i ČSSD, ale komplexní řešení zatím od obou stran chybí. Inspirací budou nejspíš i závěry Bezděkova týmu, který má být hotov do voleb.

Moc penzistů, málo pracujících (pro zvětšení klikněte na obrázek)

Podle prognóz OECD patří Česko mezi země, které budou mít se stárnutím populace největší problémy. OECD měří stárnutí podle ukazatele zvaného "míra závislosti", který ukazuje, kolik dětí a starců připadá na ekonomicky aktivní obyvatele.

Nejhůře na tom bude Japonsko, kde bude v roce 2010 na sto občanů v produktivním věku připadat více než osmdesát dětí a důchodců. V Česku jich bude šedesát. To představuje pro důchodový systém velkou zátěž, zvláště v situaci, kdy závislost lidí na důchodech od státu je velmi vysoká.

Výdaje na důchody