Levice a lidovci se nevzdávají, svolali další schůze

Mimořádná schůze sněmovny, na níž budou poslanci jednat o zvýšení mateřské na loňskou úroveň, bude podle očekávání ve středu 24. února od 09:00. Na žádost poslanců KDU-ČSL a ČSSD ji svolal předseda dolní komory Miloslav Vlček (ČSSD).

Úprava mateřské bude jediným bodem zasedání. Předkladatelé novely zákona z řad KDU-ČSL navíc v pozměňovacím návrhu chtějí, aby stát doplatil matkám dávku zpětně od ledna. Od letošního roku mateřskou snížil vládní protikrizový balíček.

Den na to šéf sněmovny svolal další schůzi. ČSSD chce projednat třeba krajské referendum, zrušení zdravotních plateb, 13. důchod a lobování.

Sociální demokraté ostatním stranám nabídli podpis čtyřbodové dohody, která má konsolidovat veřejné finance.

Mezi body je nepřekročení schváleného schodku státního rozpočtu pro letošní rok ve výši 163 miliard korun, dodržení schodků podle konvergenčního programu vlády premiéra Jana Fischera i sražení deficitu pod tři procenta hrubého domácího produktu v roce 2013.

Čtvrtým z bodů, o kterých informoval předseda ČSSD Jiří Paroubek, je, aby při návrhu nových výdajů rozpočtu bylo vždy přesně popsáno, jak jim zajistit finanční krytí.

Do osmi let by zmizely schodky

Cílem je podle Paroubka postupné vyrovnání veřejných rozpočtů do roku 2018. V první etapě chtějí sociální demokraté dosáhnout deficitu tří procent HDP do roku 2013, což má ČSSD v programu. Čtyři navržené body je ČSSD připravena garantovat i v případě, že se ostatní strany nepřipojí.

"Bezostyšné lži z úst představitelů ODS mají za cíl vyvolání atmosféry strachu, nejistoty a nedůvěry," odmítl už po několikáté předseda ČSSD postup ODS, které se v minulých dnech v Poslanecké sněmovně podařilo obstrukcemi zabránit projednání levicových návrhů například na zvýšení mateřské či zrušení poplatků u lékaře. ODS tvrdí, že svým postupem jen brání dalšímu zadlužování státu.

Paroubek zdůraznil, že ČSSD si je vědoma potřeby "udělat pořádek" ve veřejných financích. "Deficit je problémem, který musíme řešit, byť Česká republika je jednou z nejméně zadlužených zemí EU", upozornil předseda ČSSD. Vlády vedené sociální demokracií byly přitom ty, které na zadlužení státu podílely nejvíce.

"Je zřejmé, že budeme muset provést razantní opatření jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtů," řekl šéf poslaneckého klubu ČSSD a někdejší ministr financí Bohuslav Sobotka. ČSSD se podle něj od pravicových stran liší především tím, že chce zátěž rozdělit na všechny příjmové skupiny. "Nebudeme přenášet náklady konsolidace pouze na ty sociálně nejslabší," dodal.

Na příjmové straně chce ČSSD podle Sobotky změnit daňové sazby tak, aby nebyli postiženi lidé se středními a nižšími příjmy. Zopakoval návrh na daňovou sazbu 38 procent pro lidi s ročními příjmy nad 1,2 milionu korun. "Lidé s vysokými příjmy by se měli podílet na snižování veřejného dluhu," vysvětlil.

ČSSD také navrhuje o dvě procenta zvýšit daň z příjmu právnických osob na 21 procent. Zvýšit by se měla také daň z tvrdého alkoholu a tabáku a omezit je potřeba daňové úniky u pohonných hmot. Těmito opatřeními plánuje ČSSD zvýšit příjmy rozpočtu celkem o 31 miliard korun.

Lék na rozpočet? Zvýšit daně už radí i Mezinárodní měnový fond
- čtěte ZDE

Na straně výdajů by podle Sobotky bylo možné ušetřit 25 miliard aukčním zadáváním veřejných zakázek, eliminací korupce, ale i audity ministerstev a cenovou revizí už uzavřených smluv.

ČSSD se také vyslovila pro zrušení obřího tendru na likvidaci ekologických škod a zrušení církevních restitucí. Podle Sobotky by tak ve státní kase zůstalo 373 miliard korun. Zároveň by ale bylo nevyřešeno majetkové vyrovnání s církví a odstranění škod na životním prostředí.

"Je to trošku úsměvné hovořit o krocích proti zadlužování a zároveň navrhovat různé náročné výdaje a úpravy legislativy. Pokud by prošly ty návrhy sociální demokracie, tak to znamená jen a jen zhoršení bilance rozpočtu, a to by s dotklo i letošního roku. Málokdo si uvědomuje že zapojení jiných zdrojů rozpočtu se rovněž promítá v bilanci veřejných rozpočtů k HDP. To je jenom hra na schovávanou," vzkázal z Bruselu ministr financí Janota.

"Bohužel jsme v době před volbami a na populistické sliby se dost často spoléhá. Varováním nám je rok 2006. Před volbami se přijala celá řada naprosto neufinancovatelných rozhodnutí zejména v sociální oblasti, a pokud rozpočet fungoval na parametrech šestiprocentního růstu (ekonomiky), tak to nebylo znát," doplnil Janota s tím, že navýšení výdajů v roce 2006 v kombinaci s poklesem hospodářství během celosvětové krize bylo katastrofou.