Má veřejnost právo vědět, který soudce byl v KSČ? Rozhodne Ústavní soud

Mají lidé právo vědět, který ze soudců byl před rokem 1989 členem KSČ? Ovlivňují politické postoje jejich rozhodování? Tomáš Pecina a české soudy se prozatím v odpovědích na tyto otázky rozcházejí.

Na začátku letitého sporu byla žádost aktivisty Peciny o vydání seznamu soudců Vrchního soudu v Olomouci, kteří byli ke dni 17. listopadu 1989 členy KSČ. Neuspěl na ministerstvu spravedlnosti ani u Městského soudu v Praze. Jeho kasační stížnost zamítl i Nejvyšší správní soud.

Aktivista proto přenesl spor až na půdu Ústavního soudu (ÚS). Minulý týden podal stížnost, kterou zpřístupnil i na svých webových stránkách. Tvrdí, že veřejnost má právo znát minulost představitelů justice.

Členství v KSČ není překážkou v práci 

Soudy Pecinu odmítaly s vysvětlením, že politické postoje náleží do soukromé sféry člověka a informační zákon se na ně nevztahuje. Prosté členství v předlistopadové KSČ není překážkou pro práci v dnešní justici.

Nejvyšší správní soud uvedl, že údaj o členství v KSČ prý přestává být soukromou záležitostí jen v individuálních případech, kdy se politické postoje prolnuly do profesní činnosti veřejně činných osob. Jinak je minulý politický postoj nadále citlivým údajem.

Soud mimo jiné upozornil na to, že údaje o minulém členství soudců v KSČ nejspíš nikdo ani neeviduje. "Údaje o politické příslušnosti jednotlivých soudců rovněž nepatří mezi předpoklady pro funkci soudce ve smyslu zákona o soudech a soudcích, a jejich shromažďování tak není předmětem činnosti ani příslušných soudů, ani ministerstva spravedlnosti," uvedl v rozhodnutí senát Nejvyššího správního soudu s předsedou Petrem Průchou.

Pecina má jiný názor. "Členství v tak specifické organizaci, jakou byla KSČ, k datu 17. listopadu 1989 spíše než o politických postojích člena strany vypovídá o jeho mravních kvalitách a osobním oportunismu," uvedl v ústavní stížnosti.

Podle Peciny je právo veřejnosti na informace o tom, jak se soudce "zachoval tváří v tvář nedemokratickému předlistopadovému režimu", nadřazeno právu soudců na ochranu soukromí. "Politický režim, který by odmítl zveřejňovat informace o totalitní minulosti svých soudců, by byl zcela nedůvěryhodný, a takový stát by nebyl demokratickým právním státem v materiálním smyslu," stojí ve stížnosti.

Nelze předjímat, za jak dlouho Ústavní soud rozhodne. Pecinovu stížnost, která je datována 19. únorem, ještě oficiálně nepřijal.