Politici chtějí zrušit anonymní akcie kvůli korupci. Jestli to bude fungovat, není jisté

Dva druhy akcií

Zatímco u akcií na jméno je evidováno, kdo má akcionářská práva, u akcií na majitele se za akcionáře může vydávat ten, kdo cenné listy momentálně drží v ruce.

Změna zákona

Zákaz akcií na majitele, pokud jej parlament ještě do voleb schválí, by začal platit od roku 2011. Společnosti by měly rok na to, aby své akcie nechaly zaknihovat na konkrétní majitele. Podle odhadů by se to týkalo asi 75 procent českých akciovek včetně poboček nadnárodních korporací.

Sporná účinnost

Kritici novely namítají, že ve skutečnosti nepovede k větší transparentnosti. Systém půjde i nadále snadno obejít, třeba tím, že firmu bude vlastnit společnost z některého z daňových rájů.

Nejnovější případ


Debatu o změně zákona odstartovala kauza pražské Opencard. Vyšlo totiž najevo, že Praha neví, komu patří společnost Haguess, jíž město vyplatilo stovky milionů.

Jednou z firem, za níž stojí anonymní majitelé a držitele akcií na odmítá zveřejnit, je například kladenská stavební firma ČNES dopravní stavby. Předseda jejího představenstva Vladimír Dráb se nikdy netajil sympatiemi k ODS. Jeho lidé například demonstrovali v roce 2007 na podporu tehdejšího hejtmana Petra Bendla.

Dobré vztahy se byznysmenovi hodí, jen loni dostala firma státní zakázky za téměř půl miliardy korun. Mimo jiné z rozpočtu ministerstva dopravy vedeného Gustávem Slamečkou, kterého do vlády dosadila ODS.

Za firmou stojí anonymní firma Interoil s akciemi na majitele. "Že bychom zveřejnili jméno majitele, nepřichází v úvahu, bylo by to nebezpečné," tvrdí Dráb.

ČNES ale není výjimka. Z databáze veřejných zakázek za rok 2009, kterou zpracovala společnost Czech Credit Bureau a kterou mají HN k dispozici, vyplývá, že z celkového počtu 8852 veřejných tendrů jich přes 1200 získaly právě společnosti s akciemi na majitele.

Právě kvůli podobným případům poslali včera poslanci do dalšího čtení zákaz akcií na majitele. Pokud návrh ČSSD a zelených sněmovna do voleb odsouhlasí, společnosti budou muset zveřejňovat, kdo drží jejich akcie. U řady z těchto firem totiž není jasné, v čí kapse končí veřejné peníze - zda ne u lidí napojených na politiky nebo na podsvětí.

Zrovna ČNES třeba založil a poté v něm devět let působil jako šéf představenstva Jan Jezbera. Toho měly tajné služby i policie v hledáčku kvůli kontaktům na podsvětí. V 90. letech byl jednou z klíčových postav finančního impéria Interconex. To ovládalo například vytunelované litoměřické investiční fondy.

Byznysmeni a politici

A s ČNES je přes Drába propojena i další tajemná akciovka, která loni získala zakázky od státu v hodnotě 314 milionů korun - Pozemní komunikace Bohemia (PKB). Největší tendry byly od Ředitelství silnic a dálnic či od Středočeského kraje

Ještě v roce 2008 byl předsedou představenstva této společnosti Dráb, propojení je zřejmé i ze zápisu z valné hromady z loňska, kdy část akcií držel právě ČNES. Současný šéf Tomáš Macenauer ale o vlastnících firmy hovořit odmítá: "Prostě jsme se tak dohodli, víc k tomu nemám co dodat."

Macenauer přitom před svým angažmá v PKB pracoval pro středočeský krajský úřad jako ředitel jedné z jeho společností. A právě v té době, tedy během roku 2008, získala firma PKB od kraje zakázky ve výši půl miliardy korun.

S vedením Středočeského kraje je spojen také Filip Bušina, ze kterého hejtman David Rath (ČSSD) udělal svého investičního náměstka a na jehož narozeninovou party se podle zjištění Mf Dnes přišli podívat i čelní politici ODS.

Když loni v létě zatkla Bušinu policie kvůli podezření z daňových úniků, vyšlo najevo, že do spleti jím ovládaných společností pravděpodobně patří i firma Stavby a.s. Ta loni dostala státní zakázky za osm set milionů. "Výlučného práva majitele zveřejnit sám sebe majitel nevyužil a my touto pravomocí nedisponujeme," píše ale ve svém e-mailu Andrea Turnerová, marketingová ředitelka podniku.

Na seznamu více než dvou stovek firem, které získávají miliony od státu, přičemž není znám jejich majitel, je i zbrojařský gigant Omnipol. Ten je spojován s Richardem Hávou, dlouholetým přítelem Miroslava Kalouska (TOP 09). Jen loni vyhrála firma šest tendrů za 140 milionů korun, a to od ministerstev obrany či vnitra.

"Jakožto velká zbrojní firma nemá Omnipol zájem tyto údaje zveřejňovat," odpověděl na dotaz HN po současném vlastníkovi jeden z jejích ředitelů Petr Křižanovský. Nicméně dodal, že s vlastnickou strukturou podniku, který chtěl například české armádě dodávat stíhačky Gripen, jsou obeznámeny jak banky, tak Národní bezpečnostní úřad. Každopádně Richard Háva v roce 2004 společnost oficiálně opustil.

Prohra v kartách

Některé z "tajemných" firem, které HN oslovily, ale prozradily, kdo za nimi stojí. K tomu, že je spolumajitelem holdingu stavebních firem Enteria, jež dostaly zakázky za půl miliardy, se například přiznal podnikatel Ondřej Chládek.

Upřímně a s vtipem vystihl problém anonymních akcií Petr Chlubna, ekonomický ředitel firmy Lesostavby Třeboň, jež loni vysoutěžila obchody za 103 milionů korun: "Klidně vám majitele řeknu. Ale víte, jak je to s akciemi na majitele - když to přeženu - nemůžu vědět, jestli náhodou některý z akcionářů neprohrál své akcie včera večer v kartách, pak by bylo všechno jinak."