Vláda Jana Fischera podpořila na pondělním zasedání návrh poslance a exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS), aby soudy mohly přiznávat obětem trestných činů náhradu škody i za nemajetkovou újmu. Sněmovna má ale na projednání novely trestního řádu málo času. Pokud ji neschválí už v prvním čtení, nestihne ji projednat do voleb.

V současnosti může soud rozhodnout v trestním řízení o odškodnění jen v případě majetkové újmy, kterou lze vyjádřit v penězích. V ostatních případech se musí poškození domáhat náhrady žalobou na ochranu osobnosti.

Ministerstvo spravedlnosti s předlohou souhlasilo. Nebylo by ale podle úřadu vhodné, aby sněmovna novelu schválila už v prvním čtení, jak předkladatelé navrhli. Návrh by nemohl být podroben širší diskusi, uvádí se na vládním webu. Připomínky nemělo ani ministerstvo vnitra, úpravu pokládá za možnou i Nejvyšší státní zastupitelství. Oba úřady ale poukázaly na problémy, které by mohly vznikat při prokazování morální škody a při stanovení její výše.

Podle předkladatelů úprava posílí práva poškozených. Oběti trestné činnosti podle nich možnosti domáhat se náhrady škody v civilním řízení příliš často nevyužívají.

"Přirozenou reakcí na prožité trauma bývá snaha 'na celou věc co nejrychleji zapomenout' a neprodlužovat dobu, kdy je toto trauma projednáváno před orgány veřejné moci," uvedli v důvodové zprávě. V případech mnohaletého týrání mohou navíc oběti kvůli změnám ve své psychice spatřovat vinu na své straně, dodali.

"Cílem předložené novely je umožnit, aby o náhradě morální a jiné škody, shodně jako o náhradě majetkové škody, mohlo být rozhodnuto již v průběhu trestního řízení," napsali autoři. Soud by oběť odkázal na občanskoprávní řízení jen v případě, pokud by rozhodování o odškodnění trestní řízení podstatně prodlužovalo. 

Ne vyšším soudním poplatkům 

Kabinet Jana Fischera v pondělí zároveň odmítl návrh ministerstev spravedlnosti a financí na zvýšení soudních poplatků. Podle předlohy měli lidé od počátku příštího roku platit víc za občanská soudní řízení. Autoři návrhu mají za to, že současná výše poplatků odpovídá ekonomické situaci před deseti lety a nebere ohled na složitost sporů a na zvýšení nákladů na provoz soudů. Podle premiéra by ale novela mohla znamenat, že se zhorší přístup k dovolání se práva, "s čímž by někteří ministři nedovedli žít".

Podle předkladatelů návrhu mělo zvýšení poplatků mimo jiné více motivovat lidi k tomu, aby své spory řešili mimosoudně. Soudům by tak ubylo práce.