Případná čtvrteční stávka na železnici způsobí Českým drahám škodu ve výši 20 milionů korun. ČTK to dnes řekl mluvčí drah Ondřej Kubala s tím, že to je předběžný odhad. Dráhy počítají s pětihodinovou stávkou mezi 4:00 a 9:00, takový protest by zastavil více než 1000 vlaků.
Odboráři se obávají o osud zaměstnaneckých výhod, jako jsou režijní jízdenky, závodní stravování, rekreace, bydlení na ubytovnách nebo rehabilitace. Od letošního ledna tyto benefity podléhají dani, která se vypočítává z běžné tržní ceny, a nikoli z ceny zvýhodněné, jako tomu bylo dříve.
Odpočítávání začátku čtvrteční stávky se nezastavilo. Občanští demokraté se podle očekávání s odboráři, kteří chtějí prosadit nižší zdanění zaměstnaneckých výhod, nedohodli. ODS si zrušení stávky klade jako podmínku pro další "věcná jednání".
"Požadavek okamžitě ukončit stávku a pak teprve jednat je pro nás z důvodu časové tísně těžko přijatelný," potvrdil předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. "Definitivní stanovisko padne ve středu vpoledne na schůzce všech svazů, které stávku naplánovaly," řekl serveru iHNed.cz šéf Odborového svazu dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství (DOSIA) Jan Rejský.
Pan Štěch také hlasoval, tvrdí ODS
Místopředseda ODS Petr Nečas řekl, že zrušení stávky je pro občanské demokraty jedinou podmínkou k diskusi. "Na toto vydírání nepřistoupíme, neustoupíme mu," dodal Nečas. "Stávka není fér, protože poškozuje celou společnost. Bere si jako rukojmí všechny občany České republiky. Odmítáme tuto stávku jako precedens, který nás přibližuje bankrotu," poznamenal šéf poslanců ODS Petr Tluchoř.
Nečas připomněl, že nyní kritizovaný návrh zákona schválili koncem loňského roku i poslanci levicových stran. "Hlasovali pro něj. A 10. prosince loňského roku pro něj zvednul ruku také místopředseda Senátu a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů pan (Milan) Štěch," podotkl místopředseda ODS.
Odbory jsou podle ODS využívány v předvolební kampani levice a je tak narušován sociální smír. To odbory odmítají a tvrdí, že jim ODS neřekla, co jí konkrétně na snížení zdanění benefitů na loňskou úroveň vadí. "Konkrétní odpovědi jsme se nedočkali s tím, že jednat se bude, až odvoláme stávku," poznamenal Pejša.
Připomněl, že odbory stávkou nevyhrožovaly od začátku, ale až po 23. únoru. "Teprve v tuto chvíli, kdy vláda podala vlastní návrh zákona na projednání v legislativní nouzi, tak se situace pohnula," podotkl Pejša.
Sněmovna ve stavu legislativní nouze odpoledne vyšší zdanění zaměstnaneckých výhod zrušila. Návrh nyní dostane Senát, není vyloučeno, že ho zamítne. Odpor proti němu už deklarovali senátoři ODS. S TOP 09, kteří také s novelou nesouhlasí, mají v horní komoře většinu.
"Stávka, kterou Česko ještě nezažilo"
Debatu ve sněmovně doprovázely tradiční spory mezi poslanci levice a pravice. Například místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka trval na tom, že aktuální hrozba stávky ve veřejné dopravě není vydíráním ze strany odborů, ale že současný návrh představuje výsledek dohody tripartity. "Myslím si, že stojí za to, abychom tímto způsobem pomohli udržet v České republice sociální smír," prohlásil.
Jeho protějšek z ODS Petr Nečas mu ale vzkázal, že v tripartitě nesedí zaměstnanci, ale zástupci odborů, kteří zastupují méně než 18 procent zaměstnanců, tedy "zdrcující menšinu". "Tam žádní zástupci zaměstnanců, reprezentativní zástupci zaměstnanců nesedí, sedí tam odborářští předáci a to je velký rozdíl," reagoval Nečas.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) připomněl, že současné zdanění, platné od letošního ledna, existovalo již v minulosti, a to až do roku 2004. Po vstupu Česka do EU ale kvůli harmonizaci s evropským právem ze zákona zmizelo. Zdůraznil, že nová praxe zdanění benefitů, kdy se daň stanoví z tržní ceny a nikoli zvýhodněné, je jen odstraněním pokřivených podmínek v daňovém systému. Sobotka naopak prohlásil, že v současné době "není ta správná chvíle pro džihád proti daňovým výjimkám."
Poslanec ODS Michal Doktor prohlásil, že zrušením daňové výjimky přijde stát až o 730 milionů korun. I když se návrh netýká státního rozpočtu, přesto se podle něj dotýká jeho parametrů. Vládní novelu proto navrhl zamítnout, pro tento návrh ale nehlasovalo dost poslanců.
Jazýčkem na vahách jsou tak poslanci lidovců. "Vyzvali jsme odbory, aby zrušily stávku. Za tohoto předpokladu KDU-ČSL podpoří vládní návrh zákona," řekla místopředsedkyně strany Michaela Šojdrová. Zdůraznila, že pokud bude stávka zrušena, garantují lidovci dodání 101. hlasu, aby bylo možné přehlasovat případné veto Senátu či prezidenta k návrhu zákona. Bez nich by přehlasování veta zřejmě neprošlo. Sociální demokraté s komunisty mají dohromady pouze 96 hlasů.
Stávka v pondělí nebude, odbory ji odkládají na čtvrtek - čtěte ZDE
Jestli nám zdaníte režijky, budeme stávkovat, hrozí železničáři - čtěte ZDE
Odboráři si definitivní rozhodnutí nechávají na středu. Stávka v dopravě je zatím ohlášena na čtvrtek 4. března a má zastavit především vlaky a městskou dopravu ve velkých aglomeracích zřejmě na pět hodin mezi čtvrtou a devátou hodinou ranní.
Předseda Svazu odborů služeb a dopravy Jaroslav Dušek řekl, že pokud ke stávce dojde zastaví se všechny vlakové spoje. "Ať to budu převracet z jakékoliv strany, tak by to z hlediska novodobých dějin ČR byla největší stávka, která tu kdy proběhla," dodal Dušek, podle kterého se připojí i dopraváci v Brně, Ostravě a Děčíně. Odborář je přesvědčený, že bude spíše více velkých měst, které stávkovat budou než těch, které stávkovat nebudou.
Nepřehledná je zatím situace v Praze, kde se ke stávce nejednoznačně staví strojvůdci metra. "Ještě váhají, Praha je tím specifická," řekl serveru iHNed.cz místopředseda svatu (DOSIA) Jan Čup.
Z ulic Prahy by ale měly zcela zmizet tramvaje a autobusy. "Ranní spoje nevyjedou, nicméně řidiči přijdou do práce a směna se jim uzná. Mzdu ale za prostávkované hodiny nedostanou," řekl iHNed.cz Obitko.
Vystoupení premiéra Fischera ve sněmovně k jednání o benefitech
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci,
nemám tentokrát žádné zvláštní potěšení, že před Vás dnes předstupuji, činím tak proto, abych zdůvodnil, proč vláda požádala sněmovnu o jednání v režimu legislativní nouze. Chápu, že mnozí z Vás navíc nerozumí důvodům, proč vláda minulý týden narychlo schválila novelu zákona o DPH a nyní žádá Sněmovnu, aby vypustila jeho spornou část týkající se způsobu zdanění zaměstnaneckých benefitů. Shrnu tedy stručně fakta a vládní pohled na to, co a jak se v této věci vlastně událo.
Novelu zákona o DPH vláda projednala dne 13. července loňského roku a následně ji předložila Poslanecké sněmovně, zde byla bez větších problémů přijata. Stejně tak prošla i Senátem. Novela zákona, a to bych chtěl podtrhnout, tedy nebyla součástí tzv. Janotova balíčku - jak se někdy mylně uvádí - a jejím smyslem byla v podstatě jen harmonizace s novými pravidly EU. V rámci změn, které měly být hlavně technického rázu, však byl nově upraven i způsob výpočtu DPH u tzv. zaměstnaneckých benefitů. Nově zákon zavedl, že cena z níž se DPH vypočítává, je nikoli cena, kterou zaměstnanci za benefity platí, ale cena tzv. na trhu obvyklá. A jak dnes už všichni víme, v praxi to znamená, že nyní zaměstnavatelé musí DPH odvést z ceny srovnatelné služby na trhu. A ta je logicky vyšší, než ta, za kterou zaměstnanci benefit reálně kupují či konzumují. Důsledkem je pak zvýšení nákladů na tyto zaměstnanecké benefity, jejich prodražení.
Nový systém zvedl vlnu odporu. Nejvíce jsou slyšet odbory, ale nový systém se nelíbí ani zaměstnavatelům, což bylo jasně deklarováno na jednání tripartity. Argumenty odborů znáte, a proto je nebudu opakovat. Argumenty zaměstnavatelů ale zaznívají málo hlasitě: podnikatelé se nicméně obávají, že nový způsob výpočtu DPH natolik prodraží některé benefity, že je už nebudou moc schopni poskytovat. A protože benefity bývají většinou předmětem kolektivních smluv, mají zaměstnavatelé logicky strach, že důsledkem rušení benefitů bude zpětně tlak na růst reálných mezd. Druhým důvodem je pak jejich obava z administrativní náročnosti nového systému. Obávají se právní nejistoty, zda budou umět správně zvolit cenu "v místě a čase obvyklou" a zejména, zda ji budou schopni s odstupem času při případné kontrole věrohodně prokázat.
Shrnu-li to, je myslím na místě přiznat, že sporná pasáž zákona nebyla prostě dobře připravena a její možné důsledky a složitosti unikly jak vládě, tak parlamentu. Proto jsem já, i ministr financí, po vyslechnutí zmíněné kritiky považovali za nejrozumnější celou věc přiznat a napomoci její nápravě. Dlouho se zdálo, že celý problém je jen technickým nedopatřením a může být tedy bez problému napraven. Za mé přítomnosti došlo zde v Poslanecké sněmovně 10. února k jednání se zástupci odborů, ministrem financí a zástupci klubů ODS a ČSSD. Výsledkem byla shoda, že je třeba zrušit problematické ustanovení zákona o novém způsobu placení DPH mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Bylo tehdy dohodnuto, že pan poslanec Sobotka načte k některému z projednávaných zákonů pozměňovací návrh zákon o DPH, konkrétně vypuštění §36a, odst.3, písmeno d), a celá věc tím bude vyřešena. V následujících dnech však došlo k zablokování Sněmovny a odbory tak ztratily víru, že existuje reálná šance na změnu zákona formou načtení poslaneckého pozměňovacího návrhu. Následně pak odboráři v dopravě oznámili, že vyhlásí stávku. Na to reagovala vláda mimo jiné i tím, že zařadila řešení celé věci mezi své hlavní priority, což jsem jasně řekl na jednání grémia vedení Sněmovny minulý týden.
Zde dovolte, abych jasně řekl, že vláda považuje stávku jako formu nátlaku za krajní a zcela mimořádné řešení. A v tomto případě za velmi krajní a velmi nepřiměřené řešení. Dlouho jsem proto zvažoval, zda nemá vláda takový nátlak z principiálních důvodů odmítnout. Vláda by se ukázala jako principiální a pevná. Nakonec jsem se ale rozhodl ustoupit. Vedlo mne k tomu více důvodů, ale dva byly nejdůležitější.
Prvním je skutečnost, že mým úkolem bylo a je dovést zemi v klidu k parlamentním volbám. Proto jste této vládě vyslovili důvěru! Nevedu vládu politickou, nejsem politik, a skutečnost, že jsem premiérem není výsledkem voleb, ale důsledkem vnitropolitické krize po pádu politické vlády v polovině loňského roku. S takovýmto mandátem považuji za nejdůležitější, aby moje vláda maximálně hledala celospolečenský konsensus a nepřispívala k vyostřování už tak napjaté politické situace v zemi. A že by neústupnost vlády v této věci byla záminkou k vyostření stávkové hrozby, tak to je myslím zřejmé každému.
Druhý důvod jsem už zmínil: byl to stav Poslanecké sněmovny. Po několika schůzích, kdy nebyl schválen jediný projednávaný bod, bylo zřejmé, že jedině aktivní angažmá vlády může zajistit, aby se problematika placení DPH za zaměstnanecké benefity dostala na program Sněmovny. Vláda proto využila možnosti vyhlášení legislativní nouze, a já rozumím tomu, že někteří z vás mají užití tohoto institutu za nepřiměřené. Ale ruku na srdce: vláda neměla mnoho na výběr, chtěla-li skutečně efektivně jednat a přispět k odvrácení hrozby stávkou. Jiný nástroj vedoucí k rychlým výsledkům užít nemohla.
Dámy a pánové,
nepovažuji za dobré, že se právě problematika zdanění DPH u zaměstnaneckých benefitů tolik v posledních dnech zpolitizovala. Ten problém vznikl v podstatě technickým nedopatřením a nedomyšlením. Není to tedy výsledek ideového politického souboje, který znemožňuje dohodu a kompromis. A ani dopad na rozpočet není v tomto případě tím úplně nejzásadnějším. Jistěže nový systém by přinesl do rozpočtu nové příjmy, ale kolik to přesně bude, není podle ministra financí úplně snadné odhadnout a jistě se k tomu dostaneme ještě v rozpravě. Proto se při přípravě rozpočtu s těmito příjmy nijak zásadně nepočítalo a očekávaný výpadek je tak "jen" v řadu desítek miliónů korun. Osobně si proto myslím, že takováto cena za sociální smír v naší zemi - navíc v době před volbami - je ještě přijatelná.
Dámy a pánové, poslankyně a poslanci,
několikrát jsem zde v minulosti své vystoupením končil přáním, aby jste rozhodli ku prospěchu této země. Přeji si to i tentokrát a žádám vás o podporu vládního návrhu.
Děkuji vám za pozornost.
