Únorové volební průzkumy

STEM - stranické preference
Věci veřejné - 4,7 %

CVVM - Volební model
Věci veřejné - 6 %

Factum invenio - Volební model
Věci veřejné - 5,2 %

Median - Volební model (leden 2010)
Věci veřejné - 2,4 %

STEM/MARK (průzkum pro Věci veřejné v Praze 1)
Věci veřejné - 37 %

Plzeňský ekonom Aleš Hodina se v lednu rozhodl, že by chtěl kandidovat za malou stranu Věci veřejné do sněmovny. Ve vnitrostranických volbách, kde členové a příznivci stran, takzvaná Véčka, vybírali lídry kandidátek, skutečně uspěl. Dlouho se ale neradoval.

Vedení Věcí veřejných totiž po volbách rozhodlo, že v Plzni hlasovalo málo lidí, jen 9 procent, a proto výsledek voleb zrušilo. Znovu už Hodina kandidovat nesmí, i když chce.

"Nerespektovali platné výsledky. Dopředu nikdo neřekl, kolik lidí se musí účastnit. Šlo jen o záminku," tvrdí Hodina, místo něhož teď kandiduje místopředseda strany Jaroslav Škárka. Mimochodem, na Plzeňsku hlasovalo 150 lidí. Na Vysočině si lídra zvolilo jen 69 hlasujících a stačilo to. Strana tam má totiž málo příznivců.

Příběh Aleše Hodiny dobře vystihuje fungování malé, ale o to ambicióznější partaje, které pražští politici s hořkým úsměvem přezdívají "Věci veřejné s. r. o.". Strany, která má šanci dostat se do sněmovny.

Strana s detektivy v zádech

Věci veřejné existují od roku 2001, jejich nová éra se ale začala o čtyři roky později. Tehdy do vedení nastoupili Jaroslav Škárka a Josef Dobeš, bývalý zaměstnanec bezpečnostní a detektivní agentury ABL. Spojení s firmou a jejím majitelem Vítem Bártou nejprve odmítali, nakonec se ale Bárta stal sponzorem a dnes kandiduje do sněmovny.

I když na Bártově sponzoringu není nic špatného, spojení politické strany s detektivní agenturou je zvláštní. Třeba v případě nabírání členů. Věci veřejné totiž neberou každého.

"Máme měsíční čekací dobu, abychom žadatele filtrovali a přesvědčili se, o co jim jde. Taky o nich za tu dobu dostáváme nějaké informace," říká předseda Radek John.

Smůlu mají třeba bývalí členové KSČ či KSČM. "Ověřujeme si, jestli nemají na krku nějaký skandál, ověřujeme si, co o nich říkají lidé v kraji, žadatelé musí také podávat potvrzení o bezdlužnosti," dodává. Že by informace o zájemcích zjišťovala agentura ABL John pobaveně odmítl.

ABL přitom disponuje množstvím informací. Od pražského magistrátu a některých čtvrtí například nedávno dostala zajímavou zakázku - prověřuje užívání městských bytů.

Díky tomu se musel stěhovat Mirek Topolánek a jeho partnerka Lucie Talmanová. Právě ABL tehdy městu "zjistila", že mají pronajatý městský byt za zbytečně nízké nájemné.

Ale zpět k příběhu Aleše Hodiny. Věci veřejné, i když jsou založeny na otevřenosti, řídí uzavřená skupina lidí. Strana má sice 16 tisíc příznivců, "Véčkařů", kteří hlasují ve stranických referendech a volí vedení, skutečných členů je ale jen tisíc a ti rozhodují. Véčkaři už jen vybírají z toho, co jim členové umožní.

Zdánlivá opozice ODS

Malá pražská strana v posledních průzkumech překračuje pět procent a má šanci dostat se do sněmovny. Lidé ji podle politologů volí jako alternativu velkých stran. Přitom vazba na ODS a hlavně na zastupitele Prahy 10 Tomáše Hrdličku je veřejným tajemstvím. Občanští demokraté se totiž bojí, že neuspějí v příštích pražských komunálních volbách a s Věcmi veřejnými proto podle informací HN ladí taktiku.

"S Hrdličkou se znám z doby, kdy jsem pracoval pro Na vlastní oči. Teď se ale s lidmi z ODS nestýkám, oni mě nenávidí a jen nám podsouvají své lobbisty," tvrdí John. Navíc prý právě ODS jeho strana nejvíc kritizuje. Jak jejich kritika vypadá ve "vládní praxi", ale ukazují na Praze 1.

Ačkoli Věci veřejné vznikly jako opozice vůči tamní ODS, a speciálně pak proti Filipu Dvořákovi, právě jemu pomohly loni v listopadu do křesla starosty. Za odměnu dostaly placený post předsedy finančního výboru, na který usedl místopředseda partaje Jaroslav Škárka. Zastupitelé za Věci veřejné se navíc nově objevují v komisích, které rozhodují o veřejných zakázkách, což za minulého vedení neplatilo.

Propojení s ODS z Prahy 1 tím ale nekončí. Tamní bývalá místostarostka, dnes šéfka České obchodní inspekce Jana Příhodová, dala sponzorovi strany, agentuře ABL, zakázku na kontrolování zboží v tržnicích.

Lukrativních zakázek od magistrátu má Vít Bárta víc. Získal třeba správu pražských památek nebo ostrahu Obecního domu. Obě zakázky mimochodem spadají do oblasti pražského radního pro kulturu Milana Richtera, politického odchovance Tomáše Hrdličky.


 

Co jsou Věci veřejné? Strana vedená Johnem a spojená s ABLVc0069 vee006a006e - logo

Politická strana

Věci veřejné vznikly v roce 2001. Nejprve existovaly jenom jako firma Věci veřejné s.r.o. Prvního zastupitele získaly už v roce 2002, v roce 2006 pak uspěly ve volbách v obvodech Praha 1 a Praha 5. V eurovolbách 2009 získaly 2,4 procenta hlasů. Kandidují do sněmovny, podle průzkumů ČT už ve třech krajích výrazně překročily hranici 5?% nutnou pro vstup do sněmovny.

Agentura ABL

Od let 2004 až 2005 je strana napojena na bezpečnostní a detektivní agenturu ABL. V roce 2005 se totiž do vedení dostal bývalý zaměstnanec společnosti Josef Dobeš, za stranu později kandidovala do zastupitelstva matka majitele agentury ABL Víta Bárty a místopředsedkyní strany je dodnes Bártova životní partnerka Kateřina Klasnová.

Bárta stranu Věci veřejné i sponzoruje. Loni v létě spolu s podnikateli Kamilem Jankovským, Lukášem Semerákem a Michalem Babákem založil Klub angažovaných podnikatelů. Straně dali 12 milionů korun. Klub prý podpořil i majitel agentury Médea Jaromír Soukup.

Radek John

Od června 2009 je předsedou bývalý novinář Radek John. Přišel poté, co kvůli angažmá ve firmě Ora Print musel odejít z TV Nova. Ve firmě totiž dřív seděl lobbista Roman Janoušek, spolu s Johnem tam pak byla jeho manželka. Ora Print vydával za sto milionů ročně časopis pro VZP. Sám John tvrdí, že s Janouškem nemá nic společného.