Hlasování sněmovny v kostce: Benefity zaměstnanců zůstávají, Ruzyně se prodávat nebude

Poslanecká sněmovna vs Senát - 4:1, takto stručně by se  dal charakterizovat úterní výsledek poslanecké schůze. Na ní se totiž zabývali poslanci především zákony, které vrátil Senát nebo prezident. Šlo celkem o pět norem, týkaly se například zaměstnaneckých benefitů či privatizace Letiště Praha. Ve čtyřech případech sněmovna veto přehlasovala, v jednom přistoupila na verzi Senátu. 

Nejdelší diskuzi vedli poslanci k novele zákona o DPH, která má vrátit zdanění zaměstnaneckých benefitů na úroveň loňského roku. Slovní přestřelku vedli především poslanci ČSSD s místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Například poslanec ČSSD Vítězslav Jandák Kalouskovi vzkázal, aby z poslanců nedělal "voly". Kalousek to ale odmítl se slovy, že nerad dělá zbytečnou práci. 

Sněmovna však nakonec nižší zdanění zaměstnaneckých výhod prosadila. Požadovaly ho odbory, hrozila kvůli tomu stávkou v dopravě. Novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která změnu obsahuje, nyní dostane prezident Václav Klaus. Ten ale již dříve řekl, že ji nepodepíše, i když odboráři se ho ještě chystají vyzvat, aby tento krok případně zvážil.

Zákon podpořila ČSSD a komunisté spolu s lidovci. K nim se přidali i tři nezařazení: bývalí sociální demokraté Kosta Dimitrov a Evžen Snítilý a bývalá poslankyně zelených Olga Zubová. Ti mají společně dostatek hlasů i pro případ, že by novelu vetoval také prezident.

Schváleno uzákonění krajských referend

Další veto sněmovna přehlasovala v případě zákona, který vládě zakazuje privatizovat Letiště Praha. Ten do dolní parlamentní komory vrátil prezident Václav Klaus. Zákaz privatizace ovšem prosazují i v tomto případě strany ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, takže na přehlasování veta měly dostatek hlasů. ODS po hlasování připustila, že pokud vyhraje volby, pokusí se zákon zrušit.

Sněmovnou prošel i návrh zákona, který zavádí pravidla pro krajské referendum. Normu prosazuje ČSSD, jenž nyní vládne ve 13 krajích. Návrh původně vetoval Senát, k sociálním demokratům se ale přidali komunisté a zelení, takže záporné stanovisko horní komory přehlasovali.

"Je to další krok k tomu, abychom postupně posilovali prvky přímé demokracie," uvedl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Následovat budou podle něj celostátní referendum a přímá volba prezidenta, k jejichž přijetí bude třeba souhlas ústavní většiny. Místopředseda ČSSD věří, že v příštím volebním období se pro to najde dostatek hlasů jak ve sněmovně, tak v Senátu.

Místopředseda ODS Petr Gandalovič varoval, že krajské referendum by mohlo být politicky zneužito a mohlo by posloužit například k prolomení limitů na těžbu uhlí a tím k omezení vlastnických práv.

Referenda se v současnosti mohou konat pouze na místní úrovni, jejich pravidly se sociální demokraté také inspirovali. Zákonodárci také mohou ústavním zákonem schválit vyhlášení celostátního referenda k určité otázce. Dosud tuto možnost využili z podnětu Senátu pouze jednou, když v roce 2003 dali občanům příležitost rozhodnout o vstupu země do EU. 

Poslanci se v úterý zabývali i některými návrhy ve druhém čtení. Ke schválení například poslali novelu zákona o státních půjčkách mladým manželům, která by umožnila půjčovat manželům do 30 let až 500.000 korun. Dále by zavedl příspěvky za narození dítěte až 15.000 korun.

Do závěrečného čtení sněmovna také odeslala novelu zákona, která umožní cizincům nakupovat nemovitosti k bydlení.

Poslanci v úterý ukončili dvě mimořádné schůze, které byly v únoru svolány na podpisy. Na programu byly například návrhy ČSSD a KSČM na zrušení poplatků ve zdravotnictví či návrh komunistů na zrušení pojistných stropů. Ty jsou ale zařazeny i na programu březnové schůze, takže tato mimořádná jednání byla ukončena.

Sněmovna rovněž v úvodu schůze rozhodla, že se nepřipojí ke středeční mezinárodní akci Vlajka pro Tibet.