Vzniká první české gymnázium, kde si žáci šéfují sami

Je to výuka, která klasickou školu připomíná pouze vzdáleně. Nemají tu běžně uspořádané lavice, přestávky, zvonění ani klasické vysvědčení. Místo toho dostávají slovní hodnocení. Žáci si mohou říci, jestli se jim chce dnes na dějepis, anebo mají náladu spíše na češtinu. Pracují převážně na vlastních dlouhodobých projektech a přestávky si určují podle sebe.

Učitel ráno vstoupí do třídy a dětem zpravidla jen velmi vágně nastíní, čím se budou zabývat, například druhohorami. Žáci pak mají několik hodin na to, aby si k dané látce sehnali co nejvíce informací na internetu, v knížkách i od vyučujícího. Teprve pak je zahájen "výklad", na němž se podílí celá třída, nejen pedagog.

Tímto způsobem se vyučuje ve školách vyznávajících tzv. metodu Montessori. V evropských zemích, zejména v Holandsku či Německu, jde o velmi oblíbený styl výuky, který v dětech rozvíjí odpovědnost a individuální nadání. V Česku nyní používá tuto metodu 90 mateřských a 19 základních škol. Střední školy narozdíl od zahraničí dosud chyběly.

To se však od září změní, v Praze 6 vznikne první víceleté Montessori gymnázium. Bude soukromé, s částečnou výukou v angličtině a do primy zatím přijme 18 žáků. "Když dítě navštěvuje Montessori mateřskou i základní školu, je pak nefér dávat je na běžnou střední školu. Je to jako chtít hokej po někom, kdo celý život hrál kopanou," říká ředitel vznikajícího Montessori gymnázia Henning Schlegel.

S tím souhlasí i předsedkyně Společnosti Montessori Jitka Brunclíková. "Naše děti bývají na klasických středních školách rozčarované ze stylu výuky i nevlídného přístupu některých učitelů. Dosud totiž byly zvyklé se na všechno ptát a přicházet si na věci samy," říká Brunclíková.

Už za první republiky

Metoda Montessori se v ČR začala objevovat už za první republiky, komunistický režim pak alternativní vzdělávání zakazoval. Zájem českých rodičů o netradiční výuku je však podle Brunclíkové stále větší. A například Montessori školy a školky musejí zájemce odmítat.

Podle Schlegela Montessori připravuje děti na život mnohem lépe než běžné školy. "Vycházíme z individuálního tempa dětí. Ty třeba dostanou na týden plán úkolů, které musejí splnit. Samy si ale rozhodnou, jak si to rozvrhnou," řekl.

Co se týká alternativních metod, mění se i přístup státu. "Když jsem v roce 1994 přišla na ministerstvo školství, řekli mi, že nějaké experimenty nebudeme do školství zavádět. Teď už je to naštěstí někde jinde," uvádí Brunclíková.

Základních škol je v Česku kolem čtyř tisíc, těch alternativních (kromě Montessori třeba také waldorfských škol) je však stále jen pár desítek. Když vedla ministerstvo školství Petra Buzková (ČSSD), nebyl úřad alternativním školám příliš nakloněn. O registraci dlouho žádala základní škola Cesta k úspěchu, která se chtěla zaměřit na vzdělávání mimořádně nadaných dětí. Povolil ji až ministr Ondřej Liška (SZ) v roce 2007.