Potomci sedláka Josefa Zabranského nemusí zaplatit ministerstvu zemědělství hypotéku, která vázla na sedlákově statku na přelomu 40. a 50. let, tedy v době, kdy mu komunisté zabavili majetek. Ve středu o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 6, který zamítl žalobu ministerstva. Verdikt však zatím není pravomocný.
"Rozsudek beru jako určité zadostiučinění, ale ještě si doma popláču, protože si vzpomenu, co jsme všechno zkusili, hlavně rodiče... Myslím si, že se tohohle měli dožít," řekl při odchodu ze soudní síně Zabranského pětašedesátiletý syn Miloš. Právní zástupkyně ministerstva Dagmar Bedřichová označila rozsudek za překvapivý a uvedla, že úřad bude zvažovat odvolání k pražskému městskému soudu.
Josef Zabranský byl ve 40. letech minulého století sedlákem ve středních Čechách. Po druhé světové válce si tam koupil další statek ve Svrkyni a zároveň s budovami a polnostmi převzal i tři nesplacené hypotéky. V roce 1949 byl nucen prodat státu 19 hektarů půdy, o které jeho polnosti převyšovaly povolených 50 hektarů. O rok později mu bylo násilně zabaveno celé hospodářství, na němž vázl zbytek hypotéky ve výši přibližně 77.000 korun.
V 50. letech pak Státní spořitelna požadovala po Zabranském, který strávil rok v uranových dolech a po návratu se musel živit jako pomocný hutník, aby dluh uhradil. Rodina však neměla finanční prostředky. Zabranský požadoval, aby mu byl dluh odečten od hodnoty vykoupených 19 hektarů půdy, za které mu stát údajně nikdy nezaplatil. V roce 1966 byl však k zaplacení dluhu odsouzen a k jeho uhrazení musel státu nabídnout darem svůj zbylý nemovitý majetek. Stát sice nabídku počátkem 70. let přijal, od roku 2001 ale začal po Zabranského synu Milošovi a vnučce Markétě King vymáhat zaplacení hypotéky z roku 1950.
Ministerstvo zemědělství opírá svou žalobu o rozhodnutí pozemkového úřadu, který v roce 2001 vydal potomkům Zabranského některé pozemky a stanovil i jejich povinnost zaplatit státu necelých 161.000 korun jako dluh z hypotéky a úroky.
Soudkyně Irena Voštová ve středu žalobu zamítla, protože podle ní neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí, ve kterém by byla vyčíslena výše pohledávky státu. Vůbec se tedy nezabývala hlavním argumentem potomků Zabranského, podle nichž pohledávka neměla v 50. letech vůbec vzniknout a stát postupoval jak v rozporu s tehdejšími zákony, tak i s dobrými mravy.
Zabranského potomci navíc tvrdí, že za vyvlastněnou půdu jim stát stále dluží přes 1,8 milionu korun. Přesto říkají, že o peníze pravděpodobně usilovat nebudou. Rádi by ale, aby se jim ministerstvo zemědělství omluvilo. To prý také navrhovali v rámci mimosoudní dohody, na kterou ale ministerstvo nepřistoupilo.
"Rozsudek beru jako určité zadostiučinění, ale ještě si doma popláču, protože si vzpomenu, co jsme všechno zkusili, hlavně rodiče... Myslím si, že se tohohle měli dožít," řekl při odchodu ze soudní síně Zabranského pětašedesátiletý syn Miloš. Právní zástupkyně ministerstva Dagmar Bedřichová označila rozsudek za překvapivý a uvedla, že úřad bude zvažovat odvolání k pražskému městskému soudu.
Josef Zabranský byl ve 40. letech minulého století sedlákem ve středních Čechách. Po druhé světové válce si tam koupil další statek ve Svrkyni a zároveň s budovami a polnostmi převzal i tři nesplacené hypotéky. V roce 1949 byl nucen prodat státu 19 hektarů půdy, o které jeho polnosti převyšovaly povolených 50 hektarů. O rok později mu bylo násilně zabaveno celé hospodářství, na němž vázl zbytek hypotéky ve výši přibližně 77.000 korun.
V 50. letech pak Státní spořitelna požadovala po Zabranském, který strávil rok v uranových dolech a po návratu se musel živit jako pomocný hutník, aby dluh uhradil. Rodina však neměla finanční prostředky. Zabranský požadoval, aby mu byl dluh odečten od hodnoty vykoupených 19 hektarů půdy, za které mu stát údajně nikdy nezaplatil. V roce 1966 byl však k zaplacení dluhu odsouzen a k jeho uhrazení musel státu nabídnout darem svůj zbylý nemovitý majetek. Stát sice nabídku počátkem 70. let přijal, od roku 2001 ale začal po Zabranského synu Milošovi a vnučce Markétě King vymáhat zaplacení hypotéky z roku 1950.
Ministerstvo zemědělství opírá svou žalobu o rozhodnutí pozemkového úřadu, který v roce 2001 vydal potomkům Zabranského některé pozemky a stanovil i jejich povinnost zaplatit státu necelých 161.000 korun jako dluh z hypotéky a úroky.
Soudkyně Irena Voštová ve středu žalobu zamítla, protože podle ní neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí, ve kterém by byla vyčíslena výše pohledávky státu. Vůbec se tedy nezabývala hlavním argumentem potomků Zabranského, podle nichž pohledávka neměla v 50. letech vůbec vzniknout a stát postupoval jak v rozporu s tehdejšími zákony, tak i s dobrými mravy.
Zabranského potomci navíc tvrdí, že za vyvlastněnou půdu jim stát stále dluží přes 1,8 milionu korun. Přesto říkají, že o peníze pravděpodobně usilovat nebudou. Rádi by ale, aby se jim ministerstvo zemědělství omluvilo. To prý také navrhovali v rámci mimosoudní dohody, na kterou ale ministerstvo nepřistoupilo.
