Okresní soud v Olomouci v úterý vynesl průlomový rozsudek kvůli násilné kolektivizaci zemědělců v 50. letech. Bývalého předsedu Místního národního výboru v Brníčku u Uničova Ladislava Nakládala potrestal dvouletou podmínkou za to, že se podepsal pod výměr o vystěhování rodiny sedláka a bývalého legionáře Jiřího Nohavičky.

Jde o první odsouzení zločinu násilné kolektivizace z 50. let, kdy se tehdejší režim snažil statky soukromých zemědělců snažil přetvořit v Jednotná zemědělská družstva (JZD). Informuje o tom středeční vydání Olomouckého deníku.

Předseda MNV byl prý jen pěšákem

Nohavičkovi komunisté nejprve zabavili část dobytka a pod záminkou neplnění dávek mu uložili pokutu. Tu ovšem nemohl zaplatil, neboť mu zablokovali účet. Nakonec skončil na půl roku ve vězení a v době trestu byla jeho rodina násilně vystěhována do zdevastovaného domu bez podlahy. Pod výměrem o vystěhování byl podepsán právě tehdejší předseda Místního národního výboru.

"Rozsudek mi dává naději, že spravedlnost ještě existuje," citoval Deník reakci šestaosmdesátileté Jarmily Nohavičkové, sedlákovy snachy.

Podle obhajoby byl dnes sedmaosmdesátiletý Nakládal v celé věci pouze "pěšákem", který plnil rozkazy z vyšších míst, a nevěděl, že si podpisem pod výměr počíná nezákonně. "Pokud byl pan Nakládal předsedou, bylo jeho povinností seznámit se s tím, co dělá," zdůvodnila rozsudek soudkyně Hana Machalová.

Rozsudek zatím nenabyl právní platnost. Obhájce obžalovaného David Bukal deníku řekl, že s největší pravděpodobností podají odvolání.

Olomoucký soud případ loni v červenci nejprve zastavil s tím, že se na něj vztahuje amnestie z roku 1960. Proti tomu ale podalo stížnost státní zastupitelství a krajský soud jej poté vrátil soudu první instance.

Zemědělská kolektivizace po únorovém převratu navázala na znárodnění obchodu a průmyslu. Měla především zlikvidovat selský stav a podřídit vesnici kontrole totalitního státu. Historikové označují za nejkrutější její první fázi v letech 1949 až 1953. Největším vlastníkům režim půdu zkonfiskoval a vystěhoval je do pohraničí.  Na kolektivizaci v Česku doplatilo více než tři tisíce rodin.

Podle deníku se v celé republice případů násilné kolektivizace vyšetřovalo kolem 500. K soudu se ale zatím kromě případu z Brníčka dostal pouze jeden, kterým se nyní zabývá Okresní soud v Rakovníku. Ten se týká se bývalého rakovnického okresního tajemníka Rudolfa Pavlíčka. Za porušení pravomoci veřejného činitele jim hrozí až deset let vězení.