Lékaři mohou vybírat ze dvou typů - mechanické chlopně jsou například z titanu, biologické chlopně se vyrábějí ze zvířecí chlopně, nejčastěji prasete nebo krávy. Poprvé byla chlopenní náhrada voperována před 50 lety.

Odborníci upozorňují, že žádná chlopenní náhrada není ideální, pacientům ale pomáhají všechny. Úskalí je více - umělá chlopeň působí shlukování krvinek, které mohou odplavat a ucpat cévu, způsobit infekci, rozbíjet červené krvinky či nedostatečně brání zpětnému toku krve.

Hlavní výhodou mechanické chlopně je neomezená životnost, vydrží pacientovi na celý život. Nevýhodou je, že pacient musí trvale brát protisrážlivé léky.

U biologické náhrady se tyto léky užívají jen tři měsíce po operaci, pak pacient bere poměrně bezpečný acylpyrin. Nevýhodou této chlopně je, že se snáze poškodí, proto má i menší životnost.

Jakou chlopeň pacient dostane, rozhoduje lékař. Správná volba je zásadní pro budoucnost pacienta.

Starší pacienti obvykle dostanou biologickou chlopeň

Lidé, kteří potřebují umělou chlopeň a jsou mladší než 65 let, obvykle dostanou chlopeň mechanickou. Umělá chlopeň s nimi žije celý život, zatímco biologická by se musela měnit. Také lidé, kteří už jednu umělou mechanickou chlopeň mají nebo užívají protisrážlivou léčbu z jiného důvodu, pravděpodobně dostanou chlopeň mechanickou.

Biologickou chlopeň dostávají starší pacienti. Protože jsou chlopně z biologického materiálu, tělo je pomalu ničí. Nejrychleji se ničí u dětí, nejméně u lidí starších 70 let, proto jsou právě pro ně vhodné.

Dostanou je i lidé, kteří nemohou nebo odmítají protisrážlivou léčbu, pacienti s krátkou životní vyhlídkou nebo ti, kteří potřebují nahradit chlopeň v pravé části srdce, kde chlopeň není tak namáhaná, a proto déle vydrží.