Ústavní soud (ÚS) zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů, který je méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Do té doby je třeba přijmout novou úpravu. Soudci tak dali zapravdu názoru, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému. Podle politiků a expertů je to šibeniční termín.

V debatě Otázky Václava Moravce se Miroslav Kalousek, Pavel Horák i Jiří Rusnok shodli na tom, že s formální změnou názvu pojištění na daň a obcházením rozhodnutí soudu nikdo nesouhlasí.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský prohlásil, že dopad rozhodnutí na penzijní systém nebude markantní, neboť se jedná o pět až osm tisíc lidí. Prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok řekl, že se týká až desítek tisíc lidí. 

Podle místopředsedy KDU-ČSL Pavla Horáka vzásadě nově připravovaná důchodová reforma "nesmí být diskriminace těch, kteří se starají o budoucnost". Vyšší penze by proto měly mít matky vychovávající děti než ty bezdětné. Současně se Horák shodl s místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, že dohoda o penzijní reformě musí být součástí budoucí koaliční dohody po volbách do sněmovny.

Prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok se však domnívá, že termín stanovený Ústavním soudem je šibeniční. "Nevěřím, že se to podaří v koaliční dohodě jasně vyspecifikovat." Upozornil, že řešením je jen úprava redukčních hranic a parametrů, neboť radikální změna by vedla k dalším novým nespravedlnostem, které by mohly být znovu u soudu napadány. Mohla by navíc vzniknout diskriminace mezi lidmi, kteří by měli vyměřenou výši důchodu před změnou a po ní. Jako řešení proto navrhl rozumné stropy sociálního pojištění, čímž by problém do velké míry zmizel.

Šéf expertní komise pro přípravu penzijní reformy Vladimír Bezděk by snížil stropy sociálního pojištění na trojnásobek hrubé mzdy v ekonomice. Případný výpadek v příjmech by kompenzoval v oblasti nepřímých daní. Zároveň vyzdvihl význam přidání tzv. druhého pilíře penzijního systému, který představuje individuální spoření lidí a dává prostor pro zásluhovou část.

Pro urychlené řešení nálezu Ústavního soudu tak, aby ho nová sněmovna schválila už na jaře 2011, se vyslovil bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD). Jinak by podle něj bylo těžké odhadnout důsledky. Následovat by měla dohoda na důchodové reformě. Místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek soudí, že by odpověď na nález ÚS měla být součástí penzijní reformy.

Politikové se shodli na tom, že by měl mít reformovaný penzijní systém tři pilíře. Současný solidární průběžně financovaný by měl být zachován, k němu by měl přibýt druhý pilíř, který by více odrážel zásluhovost, tedy vyšší příjmy ve vypočítaných důchodech. Třetí pilíř, který vlastně už nyní existuje, by bylo penzijní spoření s příspěvky zaměstnavatelů.