Kolik stojí chyby

Přesně na 127 448 000 korun přišla pochybení všech oslovených úřadů za tři roky. Jde o výlohy na soud a náhrady škody.

Ministerstva za prohrané spory zaplatila 122 558 000 korun. Zdaleka nejvíc zaplatilo Ministerstvo financí.

Magistráty Ostravy a Brna spolu s krajskými úřady zaplatily žalobcům 4 920 000 korun. Praha se vůbec výzkumu nezúčastnila. Za informace chtěla 22 tisíc.

Když Divadelní ústav před třemi lety kvůli chybě svého úředníka prohrál v nesmyslném soudním sporu 11 milionů korun, zaplatil to ze svého rozpočtu. Po úředníkovi, který celou věc zavinil, nechtěl ani korunu.

Když Krajský soud v Brně zrušil během dvou let jednašedesát rozhodnutí stavebního odboru brněnského magistrátu, protože v nich byly chyby, výlohy na soudní řízení i náhrady škody šly opět z rozpočtu města. Tedy z veřejných peněz.

Je běžnou praxí, že pokud úředník udělá chybu, nenese za ni odpovědnost. Na jeho výplatní pásce se to prakticky nikdy neprojeví. HN získaly první analýzu, která vyčíslila, jak čeští daňoví poplatníci ve skutečnosti doplácejí na chyby úředníků, placených z jejich daní. Za poslední tři roky vyplatily české úřady na soudních poplatcích a náhradách škody 127 448 000 korun. Přitom jen v jediném případě se ze své chyby zodpovídal konkrétní úředník. Analýzu vypracovala skupina právníků Ekologického právního servisu (EPS) a podrobně ji zveřejní ve čtvrtek.

Praha: informace za 22 tisíc

Právníci oslovili všechna ministerstva, všechny krajské úřady a tři největší česká města - Prahu, Brno a Ostravu.

Otázky zněly pro všechny stejně: úřady měly říct, kolik jejich rozhodnutí jim v období let 2007 až 2009 správní soudy zrušily, kolik kvůli tomu zaplatily na soudních poplatcích a náhradách škody a v kolika případech úřad chtěl po svém úředníkovi za jeho chybné a soudem zrušené rozhodnutí náhradu.

Výsledky byly hodně zarážející. Pražský magistrát například vůbec odpovědi nedal, protože takovou statistiku prý neeviduje. "Řekli nám, že pokud chceme odpověď, tak musíme zaplatit 22 tisíc. Prý protože budou muset kvůli nám tu odpověď vypracovávat, což by bylo pracné," říká jeden z autorů analýzy, právník Pavel Černý. Takže Praha se nepříjemnému účtování vyhnula a analýza zahrnuje jen magistráty Ostravy a Brna. Podobným argumentem se vyvléklo i ministerstvo vnitra, které chtělo za poskytnutí informací 17 tisíc korun, prý kvůli "rozsáhlému vyhledávání informací".

Při sčítání položek, které úřad zaplatil za chyby úředníků, zdaleka nejhůře dopadla ministerstva. Na základě rozsudků správních soudů zaplatila úspěšným žalobcům 122 558 000 korun. Nejvíc přitom platilo ministerstvo financí - to kvůli špatně vypočítaným doplatkům na daních zaplatilo v soudních řízeních více než 121 milionů.

Hned za ním je ministerstvo životního prostředí, které za chyby úředníků platilo něco přes 700 tisíc. Naopak třeba ministerstvo školství za tři roky nezaplatilo nic. "Samy úřady ale ve svých odpovědích přiznávají, že informace, které nám poskytly, nemusí být kompletní. Často totiž neměly úplnou a podrobnou statistiku nebo ji neevidují souhrnně," upozorňuje Černý.

Magistráty Ostravy a Brna spolu s krajskými úřady zaplatily žalobcům 4 920 000 korun. Nejvíce zaplatil Krajský úřad Jihomoravského kraje (754 827 korun) a druhý za ním je Krajský úřad Středočeského kraje. Ten za omyly svých lidí zaplatil u soudu 721 988 korun. Nejméně pak zaplatil ostravský magistrát, jen asi 13 tisíc. Jediný Pardubický kraj chtěl po svém úředníkovi náhradu škody. Úředník zaplatil 1000 korun.

Platit můžou i nemusí

Podle právníků, které HN oslovily, se ovšem na úředníky státní instituce vztahují úplně stejná pravidla jako na zaměstnance soukromých firem. "Není mezi nimi rozdíl. Právní úprava je úplně stejná pro všechny," říká odbornice na pracovní právo Jitka Odrobinová. "Když dojde k porušení povinnosti, tak zaměstnavatel může náhradu škody na svém zaměstnanci požadovat," dodává Odrobinová. Zaměstnavatel může chtít náhradu škody až do výše čtyřapůlnásobku zaměstnancova platu, pokud mu neprokáže úmysl. Ovšem pro všechny zaměstnavatele, tedy i pro úřady, platí: vymáhat škodu můžou, ale nemusí. Záleží na nich.

Recepty politických stran, co s problémem dělat, se různí: "Prosadili bychom, aby úřad škodu vymáhat musel," říká místopředseda ODS Ivan Langer. TOP 09 zase navrhuje, že by úřad sice nemusel škodu vymáhat, ale musel by zdůvodnit, proč ji nevymáhá. ČSSD by zase zvýšila pokutu za špatné rozhodnutí úředníka a zavedla by elektronické hlasování na zastupitelstvech. To aby se předešlo střetu zájmů.