Sladil, ale nesladil. Slazení není sladění. Zkrátka hodně cukru je jen hodně cukru, a nic víc.

Na pravém vltavském břehu v pražské Troji svítí v zelené trávě několik kostek cukru. Alespoň z dálky, když se člověk dívá z Císařského ostrova, se to tak jeví. Toho cukru je tam hodně. Kostky se na sebe začaly vršit v roce 1988 a skončilo se až o tři roky později. Pracovalo se tu bez ohledu na změnu režimu. Zatímco na Václavském náměstí se cinkalo klíči, tady se budovalo místo pro sladký život. Při pohledu přes řeku to tak opravdu vypadá.

Jenže z blízka to už tak sladké není. Bílé kostky nejsou z cukru, ale ze skla, železa a betonu. Navrhl je architekt Jan Bočan jako zárodek luxusní rezidenční čtvrti, kde si měli byty pronajímat zahraniční diplomaté. Sladký život pro vyvolené, který však zhořkl.

Jan Bočan v Troji sladil intenzivně, s prostředím diplomatů měl jako projektant zkušenosti. V roce 1971 bylo podle jeho projektu postaveno československé velvyslanectví v Londýně a o tři roky později náš další zastupitelský úřad ve Stockholmu. Za londýnskou ambasádu v brutalistickém stylu získal dokonce cenu od Royal Institute of British Architects za nejlepší realizaci roku v Londýně. Trojská čtvrť však sladký život nikdy pořádně nenabídla. Nepodařilo se ji sladit s okolím ani potřebami diplomatů.

Už samotný začátek jako by předznamenal hořký osud. Aby mohly luxusní byty vzniknout, musela být zbořena část trojské osady Rybáře. V jednoduchých domcích tu bydleli řemeslníci, nádeníci ze statků a rybáři, tedy lidé z nejchudší společenské vrstvy, kteří si nemohli dovolit jiné bydlení než na břehu řeky, které i několikrát do roka vyplavila velká voda.

Tohle místo u Vltavy není zkrátka pro boháče. Život společenské smetánky s ním neladí. Komplex diplomatické čtvrti nebyl nikdy dotažen do zamýšlené podoby, postavilo se pouhých padesát bytů, jejichž architektura věrně reprezentuje československý přelom osmdesátých a devadesátých let. Ocel, sklo a bílá barva mohou vyvolávat vzpomínky na funkcionalismus, ale provedení je rychle zaplaší.

Byty se ocitají v podivné kleci z ocelových nosníků, které se kromě pravoúhlých souřadnic rozbíhají také do divokých a zbytečných úhlopříček. Zamřížovaný diplomatický svět.

Však si také diplomaté toto místo nikdy neoblíbili a neusadili se tu natrvalo. Proto letos v lednu vláda zvolna chátrající komplex bytů prodala.

Tomuto místu zkrátka víc sluší hořkost života rybářů a převozníků než sladký život společenské smetánky.

Jak se tam dostat
Diplomatickou čtvrť najdete mezi ulicemi Trojská, Na Kazance a Sádky. Hned před domy staví autobus č. 112 (Čechova škola). Kousek přes řeku je Stromovka.