Český helsinský výbor: V Česku narůstá xenofobie a extremismus

Loni v Česku dále narůstal extremismus, porušována nebo výrazně omezována jsou práva dětí vězněných rodičů, Romů a cizinců. Neuspokojivé je také postavení lidí se zdravotním postižením a duševně nemocných, vězňů, přetrvává diskriminace ve školství. Uvádí to zpráva o stavu lidských práv za loňský rok, kterou Český helsinský výbor (ČHV) zveřejnil na svých internetových stránkách. ČHV svou zprávu zveřejňuje každoročně, letos to bylo posedmnácté.

Respekt státu k mezinárodním závazkům není dostatečný, uvádí zpráva, jež se tentokrát zaměřila nejen politická a občanská, ale i sociální práva. Problematický je přístup ke spravedlnosti pro nemajetné. Chybí zákon o zajištění právní pomoci. I přes schválení antidiskriminačního zákona spousta lidí rezignuje na to domáhat se práva, podle předsedkyně ČHV Anny Šabatové to může být asi čtvrtina. Pachatelům to prochází a své praktiky uplatní na další oběti. 

V Česku podle zprávy narůstá xenofobie a netolerance, nepřijatelné výroky představitelů veřejného života údajně ukazují na institucionální rasismus. V ČR dál rostl extremismus. Zejména neonacisté se výrazně radikalizovali. Symbolem extremismu se stal žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově. Staly se však i další podobné činy, jen neměly tak tragické následky. Posuzovány však byly jen jako výtržnictví, nikoli jako pokus o vraždu. Nepotrestány zůstávají i incidenty v Janově, upozorňuje ČHV.

Cizinci jako novodobí otroci 

Kvůli hospodářské krizi se zhoršilo postavení cizinců. Zaměstnávání cizinců se podle ČHV v mnoha případech vymklo českým zákonům i kontrole státu. Pokusy o větší počet kontrol zaměstnavatelů cizinců ztroskotal a obchodování s levnou pracovní silou zpráva označuje za vztahy novodobého otrokářství. Loni nebyla odebrána licence ani jedné agentuře nekale zaměstnávající cizince.

Migranti, kteří nevyužili programu dobrovolných návratů a zůstali v Česku, svá práva často ani neznají a jsou pro ně obtížně vymahatelná. Jedná se podle ČHV hlavně o málo kvalifikované pracovníky z Vietnamu a Mongolska. Také systém zelených karet se ukázal být téměř nefunkční. Snahy o začleňování cizinců do většinové společnosti jsou pouze formální a neexistuje žádoucí koncepce, uvádí zpráva.

V ČR jsou porušována práva dětí cizinců, dětí zdravotně postižených a romských na rovný přístup ke vzdělání. Romské děti jsou systematicky umisťovány do škol určených pro děti s lehkým mentálním postižením. Zbytečně mnoho dětí žije v ústavech. Nedostatečné je zajištění pomoci mladým lidem opouštějícím ústavní výchovu.

Česku rovněž chybí zákon o sociálním bydlení, upozorňuje výbor. Právo na důstojnost a základní lidské potřeby má každý, i "neužitečný" člověk. ČR má až 130procentní přeplněnost věznic. Dlouhé věznění je desocializující a nepřipravuje lidi na život venku. Děti některých vězňů nemají zajištěn styk s rodiči. Zpráva zmiňuje i práva lidí s mentálním postižením, u nichž je nadužíváno zbavování svéprávnosti.

V Česku se podle výboru také příliš nemluví o útoku z nenávisti kvůli sexuální orientaci. Je přitěžující okolností, ale pachateli nehrozí přísnější trest jako v případě rasově motivovaného útoku. Zákon o registrovaném partnerství brání homosexuálnímu páru v osvojení dítěte, ačkoli jednotlivec nežijící v registrovaném svazku si dítě osvojit může, splní-li podmínky.

Český helsinský výbor je nevládní neziskovou organizací zabývající se lidskými právy. Podle Šabatové výbor funguje nadále plně i poté, co před více než dvěma lety zkrachoval Mezinárodní helsinský výbor. Obě instituce prý nebyly nijak finančně vázány.