Patnáct let starý zákon patří v Evropské unii mezi rarity. Na jeho existenci vydělává například společnost Omnipol, přes kterou ministerstvo obrany jen za poslední čtyři roky nakoupilo zbraně a další materiál za více než pět a půl miliardy korun.
Kolik na tom Omnipol vydělal, není známé. Nelze totiž zjistit, za kolik prostředníci zahraniční zbraně nakupují a za kolik je poté Česku prodávají.
Za Omnipolem stojí zbrojař Richard Háva, přítel místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. Právě Kalousek patří k zastáncům platnosti zákona. "Jsem přesvědčen, že nákupem přes prostředníky se nic neprodražuje," tvrdí Kalousek.
"Odměna pro zprostředkovatele není za to, že podepsal smlouvu na fakturu, ta je za ten kus práce, který při tom udělá, ať už jde o pojištění, dovoz, servis. Když někdo změní zákon a bude to napřímo, tak si ministerstvo obrany stejně bude muset tyto služby nakoupit za stejnou cenu a nevyjde to ani levněji ani dráž," hájí současný stav místopředseda TOP 09
Nečas patří k dlouholetým oponentům postupů ministerstva obrany. Už před třinácti lety kritizoval, že armáda většinu svých nákupů uskutečňuje zprostředkovaně právě přes Omnipol.
S ODS v tomto bodě souhlasí i VV.
"Požadujeme legislativní změnu zákona tak, aby měla armáda možnost nakupovat vojenskou techniku přímo. Jak se ukázalo v nedávno medializovaných kauzách, přímým nákupem by se dosáhlo výrazných úspor v řádech desítek procent," sdělila HN Kristýna Kočí, která za VV vyjednává programový okruh Zahraničí a obrana.
Nákup pandurů za 14,5 miliardy byl tvrdou bitvou zbrojařů i politiků - čtěte ZDE
Brusel hrozí Česku soudem kvůli nejasnému nákupu vojenských letadel - čtěte ZDE
Ministerstvo nedokáže obhájit, proč při nákupech pro armádu nevypisuje soutěže - čtěte ZDE
Je ale zřejmé, že Nečas to s prosazením změn nebude mít snadné. Nadšeně se totiž na možnou úpravu zákona nedívají ani někteří vlivní poslanci z jeho vlastní strany.
"Ministerské úředníky by zahraniční zbrojaři mohli ošulit," říká dosavadní šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím. Sám však přiznává, že si nevzpomene na žádnou z evropských zemí, kde by podobný zákon platil.
Podle Vidíma by stačilo dát ministerstvu možnost, aby si mezi přímým nákupem a nákupem přes zprostředkovatele mohlo vybrat.
Expertní týmy všech tří stran rodící se koalice čeká další kolo jednání ohledně zahraničí a obrany už dnes odpoledne. Podle zdrojů HN při dosavadních schůzkách vyjednávači zatím nenarazili na žádné vážnější neshody.
Čtyři sporné armádní zakázky posledních čtyř let
Letouny CASA - 3,6 miliardy
Ministerstvo loni koupilo čtyři španělská dopravní letadla CASA, přestože někteří generálové i odborníci doporučovali italské stroje Spartan s delším doletem a větší přepravní kapacitou. Resort odmítl vypsat soutěž, což před měsícem zkritizovala Evropská komise. Česku hrozí žalobou u Evropského soudního dvoru v Lucemburku. Ministr obrany Martin Barták hájil transakci tím, že Španělé pomohou Česku zbavit se pěti přebytečných letadel L-159, což se ale zatím nestalo. Koupi letadel zprostředkovala firma Omnipol, která si kromě toho zajistila další miliardu za tzv. servisní podporu v příštích třech letech.
Vozidla Iveco - 3,6 miliardy
ministerstvo obrany odmítlo na nákup 90 obrněnců vypsat soutěž, přestože ji původně slibovalo. Cena vozidel byla vyšší, než za kterou si je pořizovalo například Norsko nebo Rakousko. Ministerstvo požadovalo, aby vozidla byla vybavena zbraňovým systémem od norské společnosti Kongsberg zastupované omnipolem. Kvůli montáži norské techniky ale vozidla musela projít zvláštní úpravou, kvůli které výrobce odmítl poskytnout Česku záruku.
Samopaly ČZ - 1,1 miliardy
Největší zakázka, na kterou ministerstvo v posledních letech vypsalo otevřenou soutěž, byla koupě osmi tisíc nových samopalů. Na předložení nabídek ale zbrojovky dostaly jen měsíční lhůtu, dvě firmy (německá Heckler&Koch a italská Beretta) proto ze soutěže vycouvaly. Resort také odmítl prozradit složení komise, která samopaly vybírala, a to i přes opakované žádosti i přes oficiální žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Obrněnce Dingo - 735 milionů
V letech 2007 a 2008 Česko koupilo 19 německých obrněnců Dingo - bez soutěže, přes společnost MPI Group, za kterou stojí Michal Smrž. Vozidla se kupovala mimo jiné kvůli misi Afghánistánu, ale v terénu se příliš neosvědčila. ukázalo se, že jim nevyhovuje místní palivo a američtí velitelé se bránili tomu, aby Dinga jezdila ve společných konvojích. Česko přitom zaplatilo za Dinga víc než například Německo.
