Potřebuje vůbec Česko nadzvukové stíhačky? Politici nahlas uvažují, jaký bude osud armádního letectva po roce 2015, kdy skončí pronájem 14 strojů Jas-39 Gripen za zhruba 20 miliard korun.

Odpovědi na úvodní otázku se nabízejí tři: letouny pro ochranu vlasti zachovat, smlouvu o pronájmu již neprodlužovat nebo využít pro ochranu vzdušného prostoru spojit síly několika zemí.

Téma nadnesli o víkendu v pořadu České televize lídr ODS Petr Nečas a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v souvislosti s hledáním úspor ve veřejných financích. Odborníci na obranu a bezpečnost vyjadřují protichůdné názory na dotaz, zda zrušit či zachovat stíhačky v české armádě. V anketě mezi nimi to v pondělí zjistila ČTK.

Varianta 1: Zachovat stíhačky

Pro zachování stavu v současné podobě se vyslovili náměstek ministra obrany František Padělek a sociálnědemokratický bezpečnostní expert Antonín Seďa, místopředseda branného výboru minulé sněmovny.

"Úplné zrušení nadzvukového letectva bych z dlouhodobého pohledu a z pohledu současných bezpečnostních hrozeb považoval za jedno z nejhorších rozhodnutí po listopadu 1989," uvedl dnes na dotaz ČTK poslanec ČSSD. 

"Je důležité si uvědomit, že pokud zrušíme nadzvukové letectvo, pak již žádné takové letectvo nikdy nevybudujeme. Prostě proto, že na to nebudou finanční prostředky," dodal Seďa. Podobný názor má i někdejší velitel vzdušných sil Padělek. "Jako bývalý velitel jsem toho názoru, že stíhací letectvo bychom měli mít," odpověděl na dotaz ČTK.

Varianta 2: Stíhací letectvo zrušit  

Předseda Výboru pro obranu v minulé Poslanecké sněmovně a poslanec za ODS Jan Vidím si dokáže představit variantu, kdy by se české stíhací letectvo úplně zrušilo kvůli úspoře financí v rozpočtu ministerstva  obrany.

Zároveň ale Vidím podporuje i variantu mezinárodní ochrany vzdušného prostoru nad zeměmi střední Evropy. "Vždycky jsem říkal, že pro ČR je nadzvukové letectvo zbytnou věcí a že se můžeme dohodnout s NATO podobně jako třeba pobaltské státy," uvedl poslanec. Právě státy Pobaltí mají smlouvu se Severoatlantickou aliancí, která jim zajišťuje ochranu vzdušného prostoru. Téměř před rokem se na ní podílela i Česká republika s gripeny.

Ministerstvo obrany by podle Vidíma zrušením stíhacího letectva ušetřilo za pronájem gripenů. Snížit by se mohl také počet pozemního leteckého personálu. "Při těch velkých škrtech (v armádním rozpočtu) a velkém šetření se někde nějaké prostředky najít musejí a já jsem přesvědčen, že tady je možné je najít," dodal Vidím s poukazem na špatnou finanční situaci ministerstva obrany v čase ekonomické recese.

Varianta 3: Mezinárodní spolupráce 

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý uvedl možnost mezinárodní spolupráce při budování a provozu vzdušných sil, při níž by se Česká republika o letadla dělila s některými dalšími státy NATO. Podobné stanovisko zmínil i nejpravděpodobnější kandidát na příštího premiéra Petr Nečas. Jako příklad uvedl Nizozemsko a Belgii, které společně budují vojenské námořnictvo.

"Proč bychom nemohli vytvořit podobný projekt v rámci středoevropských zemí, Severoatlantické aliance, v rámci protivzdušné obrany například za účasti nadzvukových letadel a mít například společně zajištěnou protivzdušnou obranu," řekl Nečas v nedělní diskuzi.

Proti úplnému zrušení letectva je i bývalý náčelník generálního štábu Šedivý. Výhodu však vidí v mezinárodní spolupráci v oblasti vojenského letectví. Jako příklad uvedl možnou kooperaci se Slovenskem. Společná logistika a využití společné infrastruktury by podle něj vedla ke snížení finančních nákladů na provoz a pořizování letecké techniky. Navíc má Česká republika s bývalým federálním partnerem ještě pořád relativně společnou technickou základnu - například v oblasti vrtulníkového letectva nebo protivzdušné obrany, dodal Šedivý.