Česká lékařská komora vyzvala nemocniční lékaře, aby se připojili k akci odborů a podali ke konci roku výpověď, pokud nedostanou přidáno. Zároveň požádala ostatní organizace lékařů o podporu pro členy ČLK, kteří pracují v nemocnicích.
"Výzvu schválila porada předsedů a následně ji potvrdilo i představenstvo ČLK," uvedl prezident ČLK Milan Kubek. Akci organizuje Lékařský odborový klub (LOK), který právě on dříve vedl.

"Už na startu kampaně vyjádřilo podpisem připravenost k výpovědi 1500 lékařů, za čtyři týdny se přidalo dalších 1000," řekl předseda Lékařského odborového klubu (LOK) Martin Engel. Ministerstvo i zdravotní pojišťovny však akci zpochybňují.

Odboráři zatím neinformovali vedení nemocnic o požadavcích na vyšší plat. Žádné zprávy nemá ani ministerstvo zdravotnictví. Požadavky odborářů totiž směřují k politikům, chtějí od nich na zvýšení platů tři až čtyři miliardy korun ročně, prý už na slibované reformy nebudou čekat.

Průměrný plat lékaře by podle odborů měl ze 45.000 až 50.000 stoupnout na 70.800 korun, tedy zhruba trojnásobek průměrného platu v zemi. Kubek v úterý upřesnil, že by měl podle kvalifikace lékaře stoupnout na 1,5 až trojnásobek, a to za základní pracovní dobu. Dosud si lékaři navyšují příjmy přesčasy, které tvoří polovinu jejich příjmu.

Podle Kubka už lékaři nemají trpělivost a čím dál víc "budou hlasovat nohama", tedy odcházet do ciziny. Odchodů podle něj už přibývá. Pokud by lékaři skutečně houfně odešli, řada nemocničních oddělení by se musela zavřít. Tak radikální cestu použili zatím jen lékaři v Polsku.

Ministerstvo: Lékaři musí být rozumní

"Lékaři už nejsou ochotni čekat na reformy, v dané chvíli je zásadní personální problém, k jehož vyřešení jsou potřeba tři až čtyři miliardy korun," řekl Kubek. V akci odborů vidí "poslední možnost", jak přimět politiky, aby řešili problémy českého zdravotnictví.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň řekl, že platy lékařů výrazně stoupaly loni, bylo to vysoko nad průměrem růstu ostatních platů. "Předpokládáme, že lékaři jsou rozumní lidé a nebudou si v době ekonomické krize brát pacienty za rukojmí, zvláště když v komerční sféře platy nyní výrazně klesají," řekl mluvčí. Postoj ČLK přirovnal k postoji lékařů v minulých letech v Řecku, které se podle něho nyní i kvůli tomu topí v ekonomické krizi.

ČLK žádá více peněz také pro lékařské fakulty, aby mohly přijmout více studentů, a chce převzít dohled nad dalším vzděláváním lékařů po promoci. Ministerstvo však předalo dohled nad ním i nad půl miliardou korun, které ročně na vzdělávání uvolní, lékařským fakultám.

Sršeň uvedl, že Česko jde cestou obvyklou v zemích EU a předalo vzdělávání fakultám. "Podle nás nejde teď komoře o kvalitu a vzdělávání, ale je to mocenský zájem ovládat tuto půlmiliardu," řekl.

Podle Kubka jsou nemocnice v ČR kvůli odchodům lékařů stále závislejší na práci lékařů z ciziny, v ČR jich nyní pracuje přes 2100. Do ciziny podle evidence komory odchází každý rok asi 200 lékařů, chybějí pak na internách, chirurgiích a ARO. Nemocnice shánějí přes úřady práce zhruba 700 lékařů.

Novým trendem je odchod lékařů po promoci. Mezi odcházejícími převažují muži do 40 let, tedy lékaři s největší profesní perspektivou. Sršeň však Kubkova varování odmítl. "V posledních dvou letech naopak nastal výrazný pokles odchodů," řekl.

Ze statistik ministerstva vyplývá, že v letech 2006 a 2007 šlo ročně do ciziny kolem 550 lékařů, včetně stážistů. V posledních dvou letech je to pokles na 350 ročně, opět včetně stážistů, kteří jdou do ciziny na půl roku až rok a vracejí se.