Průvodce programem nové vlády: Projděte si sedm největších zásahů do peněženky

Trojnásobek průměrné mzdy je pro budoucího ministra financí Miroslava Kalouska jednou z možných hranic, na které se bude lámat daňová a penzijní politika nové pravicové vlády. Pokud je váš příjem nižší, měli byste příští čtyři roky platit stejné daně a odvody jako nyní. Zaplatíte ale (stejně jako všichni) více na dani z přidané hodnoty. Kalousek navrhuje už od roku 2011 zvýšit spodní sazbu DPH z 10 na 11 až 12 procent, a začít tak vytvářet rezervu na důchodovou reformu.

Pokud patříte mezi ekonomickou elitu, měli byste podle nejčerstvějších Kalouskových plánů platit méně na sociálním pojištění. Kalousek navrhuje snížit od roku 2012 stropy na pojistné na trojnásobek průměrné mzdy - příjmy nad tuto mez by byly od pojistného osvobozeny. Návrh vychází z doporučení tzv. Bezděkovy komise a jde vstříc požadavku Ústavního soudu, aby penzijní systém byl férovější vůči bohatším lidem. Věci veřejné ale prosazují, aby se nižší stropy u nejvyšších příjmů vykompenzovaly zvýšením daně z příjmu.

Projděte si sedm největších zásahů do českých peněženek, které plánuje vznikající vláda.

1. Důchody

Nižší odvody, vyšší úspory

Nečasova vláda chystá od začátku roku 2012 velkou důchodovou reformu, která lidem umožní převést si na soukromé penzijní účty 3 - 4 % z hrubé mzdy. O stejnou částku by klesly povinné odvody na státní důchodové pojištění. Přesná čísla ale v programovém prohlášení nebudou: vláda je chce stanovit až příští rok. Spoření by pro mladší ročníky mohlo být povinné, i to se ale rozhodne později.

Úlevy pro bohaté

Do 30. září 2011 se musí parlament vypořádat s verdiktem Ústavního soudu, podle kterého mají bohatí Češi příliš malé důchody vzhledem k tomu, kolik platí. Koalice slibuje, že v rámci reformy zavede spravedlivější výpočet. Jednou z variant je snížit stropy na sociální pojištění, a tím osvobodit od odvodů výdělky nad určitou úroveň. Miroslav Kalousek i Bezděkova komise navrhují trojnásobek průměrné mzdy místo dnešního šestinásobku. Výpadek příjmů by se měl dorovnat zvýšením DPH.

390 Korun pro důchodce

I přes radikální škrty se na příští rok počítá se zvýšením důchodů, a to v průměru o 390 korun. Penze se totiž naposledy zvedaly v lednu 2009.

2. Zdravotnictví

Levnější nadstandard

Zdravotnictví by mělo od roku 2012 projít největší reformou od roku 1989. Lidé by měli mít lepší přístup k nadstandardní péči: nebudou ji muset hradit celou ze svého, ale budou na ni přispívat zdravotní pojišťovny, a to do té výše, kolik by stála levnější "standardní" varianta. Například chce-li pacient nadstandardní lehkou sádru, musí dnes uhradit plnou cenu (700 Kč), nově by ale platil jen zhruba 350 korun, protože obyčejná bílá sádra stojí zhruba 350 korun, což by pokryla pojišťovna. Nadstandardní péče by se tak stala dostupnější pro mnohem víc lidí, zároveň lze očekávat i reakci na straně nabídky, tedy větší sortiment nadstandardní péče.

Dražší standard

Standardní a nadstandardní péče by se měla nově definovat a v některých případech se bude platit i za to, co dosud plně hradily pojišťovny. Budoucí ministr zdravotnictví Leoš Heger například plánuje, že lidé budou platit za léčbu obyčejné chřipky.

Spor o poplatky

Ve středu mají lídři koalice jednat o poplatcích u lékaře a za recept, což je poslední nevyjasněné téma v rámci debat o vládním programu. 

3. Platy

Deset procent dolů

První skupinou, která výrazně pocítí úspory nové vlády, bude zhruba 285 ze 435 tisíc zaměstnanců stání a veřejné sféry. Nečasova vláda chce totiž snížit částku, která jde na platy úředníků, policistů či hasičů o 10 procent. Každý ministr tak bude muset buď zrušit desetinu pracovních míst, nebo o desetinu snížit platy, nebo (což je nejpravděpodobnější) obojí zkombinovat. Stát by tím měl ušetřit zhruba osm miliard korun ročně.

Výjimka: učitelé a lékaři

Škrty se netýkají lékařů a zdravotních sester placených ze zdravotního pojištění. Učitelé by měli dostat přidáno. Vláda na jejich mzdy přesunula 2,1 miliardy z rozpočtu armády. Kdyby se tedy nové peníze rozdělily rovnoměrně mezi všech 150 tisíc kantorů, každému by stoupl měsíční plat o 1160 korun. Budoucí ministr školství Josef Dobeš chce ale peníze rozdělit hlavně nastupujícím učitelům, aby výhledově nikdo z nich nebral méně než 20 tisíc hrubého. Dobešův návrh, aby noví kantoři dostávali jednorázový "náborový příspěvek" 180 tisíc, neuspěl.

4. Daně

Vyšší DPH - možná už příští rok

Petr Nečas před volbami sliboval, že se pokusí vyhnout zvyšování daní, už nyní je tu ale jedna podstatná výjimka: Spodní sazba DPH půjde vzhůru, a to možná už od ledna 2011. Koalice to obhajuje jako mimořádný krok, který je spojený s důchodovou reformou. Spodní sazba DPH, která se týká potravin, léků, knih, novin, dětských plen nebo veřejné dopravy, se už v lednu zvedla z 9 na 10 % a nyní má jít na 11 až 12 %.

"Kdyby bylo po mém, tak zvýšení DPH spustím co nejdřív," prohlásil Miroslav Kalousek. Zvýšení na 12 % by přineslo do rozpočtu kolem 13 miliard, které mají sloužit jako náhrada za snížení pojistných stropů a výhledově také jako rezerva za odvody přesměrované na soukromé penzijní účty. Tento manévr podporuje i Bezděkova komise pro důchodovou reformu, která navrhuje rovnou sjednotit obě sazby DPH na 19 %.

Osvobození platů nad 71 tisíc

U přímých daní prozatím platí, že se žádné změny provádět nebudou. Jedinou výjimkou je snížení stropů na sociální pojištění, které má být reakcí na verdikt Ústavního soudu o nespravedlivě nastavených odvodech a příjmech v penzijním systému. Kalousek by chtěl pro rok 2012 snížit stropy ze šestinásobku až na trojnásobek průměrné mzdy, totéž podporuje i Bezděkova komise.

Přímé daně beze změn - zatím

O to, co dobře placení lidé ušetří na pojistném, mohou záhy přijít kvůli projednávaným změnám u daně z příjmu. ODS a TOP 09 se zatím povedlo odvrátit návrh VV na vyšší zdanění příjmů nad šestinásobek průměrného platu (142 tisíc hrubého). Debata ale nekončí, jen se o rok odkládá. "Odstranění daňového zvýhodnění nejvyšších příjmových skupin jsme posunuli na rok 2012 v souvislosti s důchodovou reformou," říká šéf VV Radek John.

Odvody podnikům opět neklesnou

Slibované snížení odvodů pro zaměstnavatele se opět odloží, což státu ušetří bezmála deset miliard. Při schvalování loňského Janotova úsporného balíčku se přitom předpokládalo, že podniky budou odvádět o procento méně na takzvanou politiku zaměstnanosti.

5. Stavební spoření

50% daň na státní příspěvek

Stavební spoření, které dosud bylo v Česku díky státní podpoře nejoblíbenější formou ukládání peněz, projde největší změnou za 17 let své existence. Státní příspěvek, který činí až 3000 korun ročně, bude od příštího roku podléhat nové dani ve výši 50 %. Pět milionů lidí tak už příští rok v dubnu dostane za rok 2011 na účet u své stavební spořitelny jen polovinu částky, než na kterou byli zvyklí. Daň budou odvádět spořitelny, takže výsledný efekt bude totožný, jako kdyby se o polovinu snížil samotný příspěvek. Daň však lze vztáhnout i na všechny, tedy i na existující smlouvy. Stát takto už příští rok ušetří 6,5 miliardy korun.

Nižší výnosy z vkladů

Stavební spořitelny budou zdaňovat také úroky z vkladů, a to obvyklou sazbou 15 procent. Tato tzv. daň už dlouho platí u bankovních vkladů nebo u dividend, stavební spořitelny ale byly dosud osvobozeny.

6. Sociální dávky

Porodné jen pro nejchudší

Tvrdé úspory plánuje Nečasova vláda i v sociálních dávkách. Celkem na nich hodlá koalice už příští rok ušetřit 11 miliard. Například porodné ve výši 13 tisíc se bude od začátku příštího roku vyplácet jen u prvního dítěte. Nárok budou mít jen rodiny s příjmy do 2,4násobku životního minima.

Nižší čtyřletá rodičovská

Ženy (nebo muži), které zůstanou s dětmi na čtyřleté rodičovské dovolené, budou dostávat od státu méně. Koalice totiž chce snížit čtyřletou rodičovskou tak, aby nebyla výhodnější než dvouletá. To znamená, že ženy budou dostávat během čtyřleté rodičovské dovolené celkem o 7600 korun méně než dnes. Zpřísnit chce vláda i vyplácení dávek nezaměstnaným.

"Janotova" nižší nemocenská

Kromě snížení některých dávek ušetří vláda příští rok oproti plánu i tím, že prodlouží platnost nižší nemocenské pro lidi, kteří jsou nemocní více než měsíc. Tento krok loni prosadil ministr Eduard Janota. Dlouhodobě nemocní tak budou dál dostávat za druhý a třetí měsíc nemoci jen 60 procent své mzdy.

7. Školné

20 tisíc korun ročně

Na veřejných vysokých školách se začne platit školné až 20 tisíc korun ročně, a to pravděpodobně už od školního doku 2012/2013. Vládní koalice se dohodla, že mladí lidé budou na vysokých školách platit tzv. odložené školné. To znamená, že ho budou muset platit jen ti studenti, kteří ve své práci dosáhnou na průměrnou hrubou mzdu.

Pokud by se platilo školné podle průměrného platu z minulého roku, pak by ho museli hradit jen vysokoškoláci, kteří vydělávají více než 23 600 korun hrubého. Dobrovolníci budou moci zaplatit školné už během studia. Školné se bude týkat jen nových studentů a budou ho doprovázet výhodné studentské půjčky a stipendia. Už teď je zřejmé, že na právnických nebo ekonomických oborech budou studenti platit plné školné 20 tisíc ročně. Naopak na technických školách, o které není v Česku moc velký zájem, bude školné pravděpodobně nižší.