14 tisíc měsíčně

Bývalý plukovník socialistické pohraniční stráže bral ve službě solidní plat, později přednášel na Vysoké škole SNB a dnes má díky solidním příjmům také solidní důchod 14 tisíc - tedy daleko víc než ti, kteří naopak proti režimu bojovali a skončili u mizerně placené práce.

Třetí odboj: Lidí, kteří se po únorovém převratu postavili totalitě, už žije nejvýš pár tisíc

Co to byl třetí odboj
Jde o souhrnný název pro ty, kteří se po únoru 1948 pokoušeli svrhnout nebo narušit komunistický režim. Činili tak buď samostatně, nebo v odbojových skupinách. Historici rozlišují ještě druhý odboj - proti nacistické okupaci, a první odboj - hnutí, které chtělo za první světové války svrhnout monarchii.

Kolik lidí bojovalo
Přesná čísla se dohledat nedají. Podle odhadů však v Československu mezi lety 1948-55 působilo několik tisíc odbojových skupin. V letech 1950-53 komunisté odsoudili patnáct tisíc příslušníků třetího odboje. Čekaly je mnohaleté tresty vězení nebo popravy.

Co odbojáři dělali
V 50. letech se jednalo například o nelegální převádění lidí přes hranice, ukrývání režimu nepohodlných osob, šíření protikomunistických letáků, kontakt se zahraničními zpravodajskými službami nebo sabotážní akce.

Prokešův puč
Skupina kolem majora Květoslava Prokeše v květnu 1949 neúspěšně plánovala státní převrat. Prokešova skupina chtěla obsadit klíčová místa, například generální štáb armády, letiště v Ruzyni, Československý rozhlas či vojenské posádky mimo Prahu. Čtyři dny před vypuknutím akce došlo k prozrazení. Prokeš s dalšími pěti členy skupiny skončil na popravišti.

Bratři Mašínové
Nejznámější skupina třetího odboje. Založili ji bratři Josef a Ctirad Mašínovi s Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou. Poslední dva jmenovaní byli popraveni. Skupina prováděla různé sabotážní akce, v roce 1953 se mladí odbojáři rozhodli k útěku do západního Berlína, kde se chtěli přidat k americké armádě a s její pomocí svrhnout komunistický režim. Museli kvůli tomu unikat přesile 20 tisíc vojáků a policistů, kteří byli nasazeni na jejich dopadení. Ještě před úprkem zabili šest lidi, kvůli čemuž se o smyslu jejich počínání dnes vedou nekonečné dohady. Odpůrci Mašínů tvrdí, že tyto oběti nelze obhájit.

Bývalá literární historička Marie Rút Křížková se za bývalého režimu přidala k chartistům. Také proto mohla pracovat pouze na slabě placených místech. Stát jí tedy vyměřil důchod, který stěží přesahuje osm tisíc korun.

Na druhé straně plukovník Milan Richter řadu let velel pohraničníkům, kteří poblíž Chebu hlídali hranice socialistického Československa a se zbraní v ruce bránili jeho občanům v útěku na Západ. Jako penzista dnes podle svých slov bere 14 tisíc. Na tom, že mnozí političtí vězni mají peněz daleko méně, nevidí nic pozoruhodného.

"Oni přece rozvraceli stát, který svým občanům poskytoval nejzákladnější lidská práva. Já nevidím důvod, proč by měli pobírat nějaké horentní sumy," prohlašuje Richter.

Nečas: Je pozdě

V Česku už dvacet let platí pozoruhodný paradox: lidé, kteří pomáhali udržovat totalitní režim, berou často několikanásobně větší důchody než jeho oběti. Političtí vězni touží po změně. "Chceme, aby se snížily důchody všem, kteří se na komunistickém systému aktivně podíleli. Veřejnost si mnohdy neumí představit, jak moc se liší jejich důchod od důchodu lidí, kteří kvůli represím měli újmu na zdraví nebo seděli v kriminále," říká Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů.

Šanci na změnu však nepřináší ani nová vládní koalice, kterou úterní pohřeb Milana Paumera motivoval k uznání prokomunistického odboje. Důvod? Jakýkoliv zásah do výsluh bývalých pohraničníků, politruků nebo důstojníků StB by prý zarazil Ústavní soud. "Takováto změna by se pohybovala na hranici ústavnosti, protože by to znamenalo retroaktivní úpravu nároků, které vznikly už před dvaceti lety," řekl ve čtvrtek HN premiér Petr Nečas. Podle něj je zkrátka pozdě. "Tato věc se měla řešit nejpozději po prvních svobodných volbách. Že se tak nestalo, považuji za chybu," dodává.

Na profesionální příslušníky StB a další ozbrojené "udržovatele" minulého režimu tak zákon bude nadále formálně pohlížet jako na kteréhokoliv člena ozbrojených složek. Nehledě na to, že například Ústavní soud v Polsku letos odsouhlasil nižší penze pro desetitisíce členů komunistických represivních složek. "To se musíte podívat na složení polského Ústavního soudu. U toho našeho by to stoprocentně neprošlo," argumentuje Nečas.

Přepíšou se učebnice?

Uznání takzvaného třetího odboje je přesto výrazným krokem kupředu, a to nehledě na fakt, že odbojáři si polepší jen o odznak válečného veterána a příspěvek na lázně. Pokud totiž projde návrh, který dnes leží v Senátu, bude to poprvé, kdy český stát jednoznačně řekne: Každý, kdo bojoval proti minulému režimu, si zaslouží ocenění. "Například na bratry Mašínovy bude zákon pohlížet tak jako na partyzány z druhé světové války. A zabití příslušníka SNB bude posuzováno stejně jako třeba střílení na četníky z dob protektorátu," říká politolog z Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.

Zda to bude mít nějaký dopad na českou společnost, se teprve ukáže. "Je možné, že se částečně změní výuka dějepisu. Už totiž nebude důvod, aby se o Mašínech a dalších odbojářích v učebnicích psalo jako o kontroverzních postavách, když podle zákona to budou váleční veteráni," míní Mlejnek.

"Mašínové jsou teroristé"

Jisté nicméně je, že postoj mnohých lidí zůstane nezměněn. "Něco jako třetí odboj já neznám. Tyto osoby, o kterých se dneska mluví jako o hrdinech, prováděly své akce v době hlubokého míru a za situace, kdy Československo bylo plnoprávným členem OSN," tvrdí Karel Janda, předseda Klubu českého pohraničí, který sdružuje mnoho bývalých pohraničníků a spolupracuje s KSČM.

Členové podzemních skupin, kteří s minulým režimem bojovali buď zbraněmi, nebo šířili ilegální tisk, šli podle Jandy proti zájmům většiny populace. "Porušovali zákony a dělali to často jen kvůli tomu, že je stát připravil o jejich obrovské majetky. Například činy bratří Mašínů považuji za normální terorismus a vlastizradu, což dokládá už jenom jejich snaha přidat se k americké armádě a rozpoutat třetí světovou válku," dodává Janda.