Pokud vláda nepřistoupí na argumenty odborů a bude se snažit prosadit své úsporné plány za každou cenu, přistoupí odbory k protestním akcím.
"Naším cílem je dohodnout se. Pokud však naše argumenty nebudou respektovány, přistoupíme k akcím," řekl Josef Středula, předseda Odborového svazu Kovo, největšího odborového svazu v zemi.
První souboj se podle něj dá očekávat už při tvorbě rozpočtu na příští rok. Státní rozpočet totiž bude snižovat částky pro zaměstnance ve státní správě. "Obávám se toho, že některé části státní správy nebudou mít dostatek prostředků, aby mohly vůbec fungovat," upozornil Středula.
Vláda je připravena s odboráři jednat, řekl premiér Petr Nečas. Vyhrožování ale podle premiéra plánované reformní kroky nezastaví.
Podle Středuly už odbory mají přislíbeno, že jednání se vést budou. "Problém je ale ten, že se řada materiálů má projednávat ve zkrácených řízeních, ve velmi krátkých časových úsecích," řekl Středula. Jednání by tedy podle něho nemusela být důkladná.
"Jde o nejsilnější útok na práva zaměstnanců za posledních dvacet let," připojil se k němu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil. Podle něj pokračuje likvidace veřejných rozpočtů. Vláda chce redukovat výdaje na sociální služby a připravit výhodnou privatizaci těchto služeb, uvedl. Dalším cílem je podle něj vytvořit levnou pracovní sílu.
Lidé, kteří sami odejdou z práce, nemají mít od příštího roku nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tu podle plánů koalice nebudou brát ani ti, kdo z práce odejdou s odstupným. Nově už také nemá být možné si při evidenci na úřadu práce přivydělávat.
„Na podporu by neměl mít nárok ten, kdo dal dobrovolně výpověď nebo pobírá odstupné. Zrušit chceme také možnost nekolidujícího zaměstnání,“ potvrdil HN ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Jeho úřad právě dokončuje legislativní podobu novely zákona o zaměstnanosti. Do vlády ji chce Drábek předložit v následujících týdnech a předpokládá, že změny začnou platit od ledna. „Může se stát, že někdo z koalice bude mít výhrady, ale nepředpokládám to,“ řekl Drábek. Většinou 118 hlasů by pak neměl být problém ji ve Sněmovně prohlasovat.
Pokud tedy koalice tyto změny prosadí, podporu v nezaměstnanosti budou dostávat jen lidé, které zaměstnavatel propustí nebo kterým vyprší pracovní smlouva na dobu určitou. Pokud ale kromě výpovědi dostanou i odstupné, o podporu, alespoň na nějakou dobu, stejně přijdou.
Delší prázdniny Drábek trpět nebude
„Nebudou mít nárok na podporu po tu dobou, kterou mají pokrytou odstupným,“ upřesnil Drábek. Pokud tedy někdo odejde z práce s ročním odstupným, stát ušetří celou částku, kterou by mu na podpoře musel jinak vyplatit. To, že takové případy nemusí být výjimkou, protvrzují odbory.
„U některých firem se nám podařilo vyjednat odstupné ve výši 16 až 22 násobku mzdy,“ řekl HN předseda OS Kovo Josef Středula. Ze zákona mají přitom lidé nárok na odstupné ve výši tří výplat.
Kolik stát celkem zpřísněním podpor ušetří, zatím Drábkův úřad nespočítal. Téměř miliarda ale ve státní kase zůstane podle ministerstva financí tím, že podporu již nedostanou ti, kdo si k ní přivydělávají. Doposud si nezaměstnaný v evidenci úřadu práce může k podpoře přivydělat až polovinu minimální mzdy (nyní 4 000 korun měsíčně).
Proti zneužívání přivýdělků k podpoře jsou i odbory. Ty naopak nejvíce protestují proti ztrátě nároku na podporu pro lidi, kteří sami odejdou z práce. „To, že by lidé nedostali podporu, pokud sami odjedou z práce, je pro nás problematické. Kdo bude kontrolovat, zda v práci nedocházelo k mobbingu nebo jinému nátlaku,“ upozorňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.
Ne vždy je dohoda dobrovolná, upozorňují odboráři. „Zaměstnanci ji mohou uzavřít pod nátlakem. Dohodou může zaměstnanec rozvázat pracovní poměr třeba i proto, že zaměstnavatel neplatí mzdu,“ dodal Středula.
Podle Drábka má ale tento krok zabránit tomu, aby si lidé dělali z evidence na úřadu práce prázdniny. „Jde o to, aby lidé neodešli z práce v květnu a novou si nehledali až od října a na úkor ostatních lidí si nedělali dlouhé prázdniny,“ argumentuje Drábek.
Vláda podle odborů opomíjí příjmy
Reformy, které vláda připravuje, jsou podle odborů nevratné. Navazují prý na předchozí reformy veřejných financí. "Všechny tyto změny byly založeny na škrtech a stav veřejných financí se nezlepšil," uvedl vedoucí makroekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.
Deficit veřejných financí podle něj letos směřuje k 200 miliardám korun. I kdyby se úplně zrušily všechny sociální dávky včetně podpor v nezaměstnanosti a nemocenské, snížil by se podle něj deficit pouze o 80 miliard. "Než se začne bezmyšlenkovitě škrtat, tak bychom se měli podívat i na příjmovou stranu rozpočtů a podívat se na to, zda všichni platí, co by platit měli," řekl Fassmann.
"Jestli půjde vlání koalice tím směrem, který je v programovém prohlášení, tak jsme schopni dělat všechny kroky. Jestli se ptáte na demonstrace, ano. Jestli se ptáte na stávky, ano. To ale nebudou stávky proti zaměstnavatelům, ale proti vládě. Odbory nechtějí dělat ze zaměstnance trhací kalendář, protože se tady nic nedělá s těmi, co kradou," dodává varovně šéf nejsilnější odborové organizace Středula.
Vláda je připravena chystané rozpočtové škrty projednávat s odboráři, řekl dnes premiér Petr Nečas. Podle něj však případné vyhrožování a protesty plánované reformní kroky nezastaví. Zdůraznil, že jeho kabinet neustoupí od plánu na stabilizaci veřejných financí, která se "bohužel" neobejde bez rozsáhlých úspor. Reformy jsou však v zájmu zaměstnanců, podotkl.
Nečas odborářům vzkázal, že by se neměli chovat jako kolegové v Řecku a Maďarsku. Tam podle Nečase přispěli k ekonomickým potížím těchto zemí. Ministerský předseda zmínil, že odboráři mají dveře k debatě otevřené, ale varoval je před tím, aby si je nezabouchli, ještě než začne. "Jsme připraveni zúčastnit se zodpovědného sociálního dialogu, dodal Nečas.
