Zaměstnaní lidé byli loni v pracovní neschopnosti nejméně za 50 let - na sto nemocensky pojištěných bylo 4,184 procenta práce neschopných. Vyplývá to z analýzy, kterou nedávno vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Celkem bylo v roce 2009 nově hlášeno 1,44 milionu případů pracovní neschopnosti. Na 100 nemocensky pojištěných lidí tak připadlo 33,9 případu pracovní neschopnosti, což je o 30 procent méně než v předchozím roce. Značným snížením především krátkodobých pracovních neschopností se naopak výrazně, o šest dní, prodloužila průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti, a to na 45 dní.

Přes 90 procent všech dočasných pracovních neschopností v roce 2009 bylo zapříčiněno nemocí, 3,5 procenta pracovními úrazy a šest procent ostatními úrazy. Toto rozložení je podle analýzy dlouhodobě stabilní, ačkoli v posledních deseti letech velice pozvolna roste podíl úrazů na úkor nemocí. To je ovšem dáno legislativními změnami, které se dotýkají více nemocí než úrazů. Například první tři dny nemoci zaměstnanec loni nedostal vůbec nic.

Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti bylo v roce 2009 ve zpracovatelském průmyslu, 5,381 dne na zaměstnance, a v zemědělství, lesnictví a rybářství. Na druhém konci byly s 2,210 dny sektory informačních a komunikačních činností a výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla.

Za zdraví "ze svého" téměř 47 miliard

Podle předběžných čísel statistiků také Češi loni vydali na zdravotní péči v rámci soukromých výdajů téměř 47 miliard korun. Kromě regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a platby za volně prodejné léky se k nim řadí výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění. V roce 2005 činily tyto výdaje 27,4 miliardy, to je za pět let nárůst o zhruba 19,5 miliardy korun.

Ke zvýšení plateb přispěly zejména regulační poplatky u lékaře, v nemocnici a za recept, zavedené v lednu 2008, a také vyšší doplatky za léky na recept a nákupy nejrůznějších přípravků na podporu zdraví.

Češi berou méně prášků na deprese. Nejsou šťastnější, jen léky jsou drahé - čtěte ZDE

Polovina Čechů si ráda připlatí za zdraví. Musí ale přesně vědět za co - čtěte ZDE

Na zdravotnictví chybí deset miliard, stát možná sáhne na platy - čtěte ZDE

Celkové výdaje na zdravotnictví dosáhly v roce 2009 podle údajů statistiků téměř 287 miliard korun, tedy 7,9 procenta HDP, což je nárůst za pět let o 0,6 procenta. Narostly také výdaje zdravotních pojišťoven, loni zaplatily 218,6 miliardy korun, což je oproti roku 2005, kdy vydaly 170 miliard, nárůst o 48,6 miliardy.

Z veřejných rozpočtů plynulo loni do zdravotnictví 21 miliard, tyto výdaje tedy mírně klesly oproti roku 2005, kdy daly resorty a územní orgány ze svých rozpočtů téměř 21,3 miliardy korun.

Zdravotní pojišťovny měly loni mnohamiliardové přebytky, letos je vyčerpají a v příštím roce jim hrozí až desetimiliardový propad.

Celkové výdaje na zdravotnictví v letech 2005-2009 v milionech korun

 2005 2006 2007 2008 2009
veřejné výdaje 191.356 197.027 206.565 218.719 239.683
z toho:      
- rozpočtové výdaje resortů a územních orgánů 21.263

 

 22.828

 

 22.851

 

 21.439

 

 21.055

 

- výdaje zdravotních pojišťoven 170.093 174.200 183.713 197.280 218.628
soukromé výdaje 27.418 29.783 35.370 45.801 46.928
výdaje celkem 218.774 226.810 241.935 264.520 286.611
podíl HDP 7,3 7,1 6,8 7,2 7,9

Zdroj: ÚZIS