Chtějí být primátorem Prahy. Ale magistrálu by svedl pod zem jen Tůma

Největší kandidáti na primátora Prahy Zdeněk Tůma (TOP 09) a Bohuslav Svoboda (ODS) se v sobotu poprvé sešli při veřejné debatě. Jejím tématem bylo využití pražského veřejného prostoru a silniční doprava v hlavním městě. Žádný velký názorový střet mezi nimi se nekonal, v opozici k nim byli nejvíc Karel Březina (ČSSD) a Petra Kolínská (SZ).

Tůma například jako jediný podpořil svedení magistrály pod zem v první fázi alespoň kolem Národního muzea kvůli revitalizaci Václavského náměstí, označil to za nejsmysluplnější z existujících projektů.

"Určitě bychom se v příštích čtyřech letech na to měli podívat, ten projekt by se měl dotáhnout do konce," uvedl Tůma.

"Ten projekt je naprosto šílený," reagovala Kolínská s tím, že náklady dosáhnou 12 miliard korun za 800 metrů magistrály. Požaduje přeměnu magistrály na městský bulvár. Za své vystoupení sklidila dlouhotrvající potlesk zaplněného sálu v Základní škole Londýnská.

Podstatně skromnější aplaus následoval po Tůmově vysvětlení, že svedení magistrály pod zem nemyslel jako řešení severojižního propojení Prahy a že řešením není ani zasypání magistrály. Připustil, že je projekt finančně náročný, za klíčovou záležitost považuje dobudování okruhu kolem Prahy a zřizování záchytných parkovišť.

Ke Kolínské se připojil i Březina, podle něhož magistrála v podzemí nic neřeší. "Naší snahou by mělo být dostat auta z centra hlavního města, ne je tam velkokapacitní komunikací přivádět, ať už bude na povrchu, nebo bude zahloubena," řekl. Ve shodě s ostatními účastníky debaty uvedl, že řešením je dobudování vnitřního i vnějšího pražského okruhu a magistrálu postupně změnit na normální komunikaci.

Rovněž podle jednoho z lídrů Věcí veřejných Pavla Dobeše, který v debatě zastoupil nemocnou kandidátku na primátorku Markétu Reedovou, zavedení části magistrály do tunelu nezajišťuje omezení dopravy v centru Prahy. Podle Svobody bude otázka magistrály na stole v okamžiku, kdy bude vyřešen vnitřní okruh. Poté by mělo být vybráno definitivní řešení, které navrhnou odborníci podle dopravního vývoje v hlavním městě.

Svoboda zmínil příklad centra Kodaně, kde dvě pětiny dopravy tvoří cyklisté a třetinu hromadná doprava a zbytek doprava automobilová. "Zdá se, že toto je vrchol toho, co velké město může při té změně dopravní obsluhy udělat, to by měl být i náš cíl," uvedl Svoboda. S Tůmou se shodoval na tom, že kapacita městské hromadné dopravy v centru je na hranici možností.

Všichni debatující se více či méně přikláněli k regulaci dopravy v centru Prahy po dobudování okruhu formou zavedení mýtného, zvýšení cen za parkování nebo rozšíření zón placeného parkování. Svoboda uvedl, že v Praze je registrováno 914.224 automobilů. Reagoval tak na Dobeše, který počet pražských aut odhadl na 600.000 s tím, že Pražané musejí mít své vozy kde zaparkovat.

Aktéři debaty, kterou uspořádala iniciativa za bezpečnou, zdravou a živou Prahu Auto*Mat, také podpořili ve smyslu cílů tohoto sdružení přeměnu pražských ulic v místa skutečného společenského prostoru, k němuž mělo přispět i sobotní uzavření části Vinohrad pro automobilovou dopravu kvůli pouliční slavnosti s názvem Zažít město jinak.

Spíše opatrně se vyjadřovali k vybudování nové budovy Národní knihovny, otázkou podle nich bude nalezení vhodného prostoru a finanční zajištění.