Radiologové pražské Nemocnice Na Homolce ve středu pomocí počítačové tomografie (CT) zkoumali kostru slavného dánského astronoma Tychona Braha (1546-1601). Jeho ostatky spočívající v malé cínové rakvi v pondělí vyzvedli vědci z hrobky v Týnském chrámu v Praze. Po vytvoření 3D modelů kostí předají čeští odborníci výsledky dnešní práce dánským vědcům, kteří jsou schopni sestavit z těchto dat celou kostru astronoma a určit z ní i to, jak byl vědec vysoký či zda byl nemocný. ČTK o tom informovalo oddělení PR a komunikace nemocnice.
"Ostatky těla jsme vyšetřovali po částech - zkoumali jsme postupně dlouhé kosti, žebra, obratle, zbytky obličeje i další drobné kosti. Celá lebka se nezachovala, zůstala jen její obličejová část, zachovalé jsou i zuby v horní čelisti. Naskenovali jsme zhruba 25.000 tenkých řezů," popsal středeční práci českých lékařů radiolog Martin Horák. Vyšetření trvalo podle něho asi hodinu, počítačové zpracování dalších pět hodin.
Pro vyšetření využili počítačovou tomografii, tedy metodu, která speciálním způsobem využívá rentgenových paprsků a umožňuje podrobné zobrazení jednotlivých částí těla v tenkých vrstvách.
Odebrané vzorky se v pátek vrátí na své místo do Týnského chrámu na Staroměstském náměstí. V kostele se při té příležitosti bude sloužit mše.
Česko-dánský tým vědců a výzkumníků otevřel hrobku s ostatky Braha a jeho manželky, aby mimo jiné objasnil příčiny astronomovy smrti. Okolnosti smrti Braha, který působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II., jsou nejasné. Vědci jeho skon nejčastěji přičítají ledvinovým kamenům. Existuje ale řada teorií, podle nichž byl světoznámý vědec otráven. Nasvědčuje tomu i analýza dánského toxikologa Benta Kampeho, který v Brahově vousu, jenž byl z hrobu vyjmut v roce 1901, odhalil neobvykle vysoké množství rtuti. Podle něj si však astronom otravu zapříčinil sám, když na sobě testoval různé "léčivé" elixíry.
S nejnovější teorií o Brahově úmrtí vystoupil dánský historik Peter Andersen, který se domnívá, že učence otrávil jeho vzdálený příbuzný, švédský šlechtic Erik Brahe, a to na pokyn dánského krále Kristiána IV. Podle legendy zemřel Brahe na protržení močového měchýře při pozorování, když ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny dříve než císař.
