Na přelomu roku si k jednomu stolu sedli ministr kultury Jiří Besser (TOP 09), populární hudebník Meky Žbirka a zástupce hudebních vydavatelů Tomáš Filip. Schůzka měla dva body: předestřít politikovi, jak se chce skomírající hudební průmysl zachránit a přimět ho, aby byznysu vyšel vstříc zákonem přísněji postihujícím nelegální stahování.

Tomáš Filip totiž kromě tuzemské pobočky Universal Music vede také federaci labelů IFPI a ta by ráda v Česku zavedla francouzský model, takzvaný Hadopi zákon (podle zkratky názvu Vysokého úřadu pro šíření uměleckých děl a ochrany autorských práv na internetu).

"Ve Francii funguje model, ve kterém je soudní řízení zkráceno na několikatýdenní lhůtu. V momentě, kdy my přijdeme s adresou, ze které se nahrává nelegální obsah na internet, poskytovatel internetu je povinen dát tomu uživateli upozornění a po třetí upomínce je odpojen od internetu," naznačuje Filip.

Problém je nyní v tom, že vydavatelé sice mají počítačové vybavení, aby zjistili, kdo šíří kopie desek po internetu, ovšem policie nemá kapacity na to, aby jejich podněty řešila. A samotná federace zase nemá kapacity na to, aby každého domácího "piráta" hnala před soud.

Lepší cesty než represe?

Francouzská cesta celý proces zjednodušuje, protože existuje přímo úřad, který se tomu věnuje. Instituce ale dodnes v zemi vyvolává velké rozpory, navíc tamní ústavní soud nařídil administrativě Nicolase Sarkozyho zákon předělat.

Původně totiž o odpojení od internetu rozhodovali sami úředníci po třetí upomínce, nově to musí nařídit soud.
Hadopi zákon ale podle odborníků, oslovených HN, neznamená spásu.

"Vydat se francouzskou cestou není nejšťastnější. To je opět zdůrazňování represe, ale mnohem důležitější by byla prevence. Je třeba přemýšlet, jak pozitivně přimět lidi, aby si hudbu stahovali legálně," říká Matěj Myška, který se na brněnské univerzitě věnuje právu v oblasti IT.

"Jednou z cest, o níž se teď v Evropě přemýšlí, je zavedení tarifního modelu. Ten by fungoval tak, že by v poplatku za připojení k internetu už byl zahrnutý i poplatek kolem pěti euro, který by pak dovoloval bez omezení stahovat hudbu. Má to ale ještě řadu technických háčků, které se ještě musí vyřešit." dodává.

Co na to říká ministerstvo kultury? Prý je proti nelegálnímu šíření, ovšem co s tím přesně bude Jiří  Besser dělat, se zatím neví.

"Jednou z variant je zapracovat to do novely audio-vizuálního zákona. Ale teprve se o tom začneme bavit,“ vysvětluje jeho mluvčí Stanislav Brunclík.

Velké téma o tom, jak chce hudební průmysl bojovat s klesajícím počtem prodaných nosičů, čtěte v pondělních HN.