Tři varianty přímé volby prezidenta, které mají čeští politici na stole

Vítěz bere vše
Málo pravděpodobná varianta. Většina stran jednokolovou volbu nechce. Nebezpečí, že by uspěl nevyzpytatelný kandidát, je vyšší. Ve světě je obvyklejší volit alespoň ve dvou kolech. Část ODS se ale v minulosti klonila právě k této variantě.

Koalice zatím nemá jasno, jak by tato varianta vypadala. Možností je, že by vyhrál vždy ten, kdo jednoduše dostane nejvíc hlasů, ale lze toto pravidlo upravit tak, že by zvítězil jen kandidát, který by získal předem stanovené procento hlasů.

Jako do Senátu
Nejpravděpodobnější varianta. Podporuje ji většina stran. Podobně jako při senátních volbách by byl v prvním kole zvolen kandidát s nadpoloviční většinou hlasů. V případě, že by žádný kandidát nezískal hned v prvním kole přes 50 procent hlasů, do druhého kola by postoupili první dva. Pak by zvítězil ten, kdo získá více hlasů.

Více kandidátů
Nejméně pravděpodobná varianta. Jde o model převzatý z Francie. Šlo by o dvoukolovou volbu, ale do druhého kola by postoupili všichni kandidáti, kteří v prvním získali alespoň 12 a půl procenta hlasů. Jde o zvláštní formu jednokolové volby. V praxi by první kolo pouze vyřadilo kandidáty bez šance na úspěch a druhé by se stalo hlavním volebním kolem, kde by zvítězil kandidát s prostou většinou hlasů.

Vláda Petra Nečase bude příští týden ve středu schvalovat svůj první návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Už nyní je jasné, že půjde o model podobný senátním volbám a také že přímo volený prezident nedostane více pravomocí. Naopak politici vládních stran i ČSSD, s níž se musí koalice kvůli ústavní většině domluvit, chtějí jeho moc omezit.

Vládní legislativci dokončili před týdnem finální podobu volební procedury. Na příští schůzi ministrů pošlou tři varianty. Jednokolovou volbu, dvoukolovou, kdy do druhého kola postupují dva kandidáti, a pak volbu podle francouzského modelu, kdy jich do druhého kola postupuje víc.

Jako do Senátu

ODS, TOP 09, Věci veřejné i opoziční sociální demokraté se už nyní shodují na tom, že nejvhodnější je druhá varianta. "Na dvoukolové volbě, kterou známe například ze senátních voleb, panuje největší shoda," řekl HN ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil.

Ministři budou ale příští týden schvalovat pouze proceduru. Druhou, možná ještě podstatnější otázku, tedy pravomoci přímo voleného prezidenta, chtějí raději odložit. Ani v samotné koalici nepanuje shoda na tom, jak velký vliv hlavě státu zachovat. A rozdílné představy má také ČSSD.

"Je jasné, že jakmile otevřeme nějakou širokou diskusi na téma pravomocí, šance na schválení přímé volby se rapidně sníží. Důležité je se nejdříve domluvit v koalici a poté se sociálními demokraty, že přímou volbu tentokrát skutečně zavedeme. A teprve pak se máme domluvit na kompetencích," popsal taktiku ministr Pospíšil.

Prezident s dohledem

Právě pravomoci byly téměř vždy důvodem, proč dřívější pokusy o zavedení přímé volby selhaly. Letos to bude přesně deset let od prvního takového pokusu. Následovala řada dalších, ale vždy se ukázalo, že se politici nechtějí příliš dělit o moc s hlavou státu, jejíž výběr nemají pod kontrolou. Český prezident má dnes navíc poměrně silnou moc v porovnání s evropskými kolegy.

V obecné rovině se vládní strany shodují v tom, že pravomoci přímo volené hlavy státu nemají být větší, než má současný prezident. V neformálních rozhovorech dokonce jejich politici připouštějí, že by bylo dobré některé z nich podmínit souhlasem vlády nebo premiéra.

Otevřeně o tom mluví ČSSD. "U členů bankovní rady České národní banky, které dnes prezident jmenuje sám, by bylo dobré mít spolupodpis premiéra. Otázkou jsou také například milosti a to, jestli by s nimi musel vždy souhlasit ministr spravedlnosti," uvedl některé příklady poslanec ČSSD a člen ústavněprávního výboru Jeroným Tejc. TOP 09 a Věci veřejné se rovněž "nebrání diskusi" o jejich úpravě.

Zavedení přímé volby, jež všechny strany slíbily naposledy při loňských volbách, mohou zhatit další nejasnosti. Koalice i ČSSD chtějí, aby kandidáty navrhovali občané starší 18 let peticí. Není však jasné, kolik na ní má být podpisů. Spory se povedou i o možnost odvolatelnosti prezidenta, což navrhuje ČSSD, ale koalice je proti.

A velkou neznámou je samotná ODS. Dříve se přímé volbě bránila. Dokonce i dnešní premiér Petr Nečas. Současné vedení strany ji už neodmítá, ale řada jeho poslanců je, mírně řečeno, skeptická. "Už při jednání na legislativní radě vlády se ukázalo, že hlavním důvodem pro přijetí přímé volby je, že se tím jen řeší šílenosti, které se děly ve Španělském sále (při poslední volbě prezidenta - pozn. red.), a to je málo," řekl například poslanec ODS Marek Benda.