Česká vláda sice dala lékařům velkorysou nabídku 1,5 miliard korun na zvýšení platů, ale nelze se spolehnout na to, že po 1. březnu bude situace ve zdravotnictví stabilizovaná. Vláda je tedy připravena na krizový scénář a může v zemi vyhlásit i stav nebezpečí či stav nouze. To zaznělo z úst premiéra Petra Nečase (ODS) po úterním jednání členů Bezpečnostní rady státu, která řešila, jak zajistí akutní péči v českých nemocnicích po 1. březnu, tedy po datu, kdy chce ze zaměstnání odejít 3800 protestujících lékařů z akce Děkujeme, odcházíme.

Schůzky se zúčastnili i všichni hejtmani a pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Vláda podle Nečase v rámci krizového scénáře počítá se spoluprací s kraji, s ministrem zdravotnictví, vedením fakultních nemocnic i s ministrem obrany. "Pro řešení krizových situací stát počítá s nasazením vojenských technických kapacit," řekl předseda vlády. Zároveň doplnil, že se v Česku nezačnou houfně stavět polní nemocnice.

"To ne. Jen bychom ve zvýšené míře využili vojenskou techniku, například sanitky a vrtulníky," doplnil Nečas a připomněl, že stát, respektive armáda, disponuje čtyřmi zařízeními medicínského typu. Jde třeba Ústřední vojenskou nemocnici v Praze - Střešovicích. 

Takové řešení však hejtmani považují za okrajové. "Armáda pro nás není spásou. Ovšem situace je taková, že i s takovouto variantou musíme počítat. Přestože za ni nejsem rád," řekl hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, jehož kraj patří k nejohroženějším.

"Každé vyhlášení krizového stavu bude dražší než dohoda vlády s lékaři. To je nejbezpečnější varianta pro pacienty," dodal předseda Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek, který vyzval vládu, aby znovu zahájila jednání s protestujícími doktory. A lékařům vzkázal, aby změnili formu protestu a stáhli výpovědi. "Přijďte 1. března do práce, plňte své životní poslání a zachraňujte naše zdraví i životy," apeloval.

Vznikne jednotná tarifní tabulka? 

Hejtmani také navrhli pro rychlé řešení platových požadavků lékařů vznik jednotné tarifní tabulky pro lékaře ve státních, městských a krajských nemocnicích, které by převzaly také akciovky. Tabulka by navýšila příjmy lékařů v tarifní části. Ministr ale počítá s navýšením odměn, tedy mimotarifní části. Na tvorbu tabulky stačí prý dva týdny, situace se tím zklidní, řekl Hašek. 

Dohoda s lékaři a stažení jejich vypovědí je podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) stále prioritou vlády. "Je třeba hledat cesty, jak umožnit návrat lékařů zpět, aby nedošlo k vyhlášení krizové situace už v posledních únorových dnech," řekl Heger.

Zároveň zdůraznil, že ministerstvo vypracovalo interní materiál, který rozebírá právní stránku věci, kdo by za co případně odpovídal, kdo vyhlašuje stav nebezpečí, kdo stav nouze a jak konkrétně v těchto situacích může zdravotnictví fungovat. 

Ministerstvo odešle ve středu krajům dotazník, jak by se péče dala zajistit. Heger se sejde také s řediteli fakultních nemocnic. Jim dá pokyny, jak mají postupovat. Stejné pokyny dostanou i kraje.

Pokud by doktoři výpovědi nestáhli, přestaly by nemocnice od konce února přijímat ty pacienty, u nichž je možné zákroky odložit. Zdravotníci z některých oddělení by se přemístili tam, kde by byl pracovníků nedostatek.

"Běžný prázdninový provoz, kdy nemocnice běží na 50 procent výkonu, je možno udržet dva měsíce," uvedl Heger. Předpokládá ale, že ne všichni nespokojení lékaři z nemocnic nakonec odejdou. Mnozí totiž podle jeho informací jinou práci nemají. "Jsou údajně i tací, kteří mají podanou výpověď a mají naplánovanou služební cestu na březen," dodal premiér Nečas.

Nečas spěchal od soudu. S policií kolem sebe

Schůzka členů bezpečnostní rady s hejtmany začala se zhruba hodinovým zpožděním kvůli čekání na premiéra Petra Nečase (ODS). Ten dopoledne vypovídal u Ústavního soudu v Brně při jednání o balíčku škrtů v sociální oblasti. Mluvčí vlády Jan Osúch řekl, že při návratu do Prahy Nečas poprvé využil policejní doprovod, aby cestu na klíčovou schůzku o zdravotnictví zkrátil na minimum.

Jednání vlády s lékaři minulý týden zkrachovala, když lékaři odmítli Hegerovu nabídku na zvýšení platů o 5000 až 8000 korun. Žádají 8000 až 12.000 korun do tarifů, ministr jim dává méně a v odměnách. Podle lékařských odborů tak nemají lékaři záruku, že peníze dostanou.

Středočeský hejtman a stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath při příchodu na jednání zdůraznil, že vlády by se měla domluvit s lékaři v zájmu občanů a v zájmu pacientů. Není podle něj důvod vyhlašovat krizový stav. Ten je určen pro živelné katastrofy nebo válečné nebezpečí. "Není pro situaci, kterou vláda může řešit tím, že zdravotním pojišťovnám nařídí, aby platily nemocnicím o něco víc," uvedl Rath.

Hegera podpořil i prezident Klaus

Postoj ministra Hegera v úterý podpořil prezident Václav Klaus. Výhrůžkám lékařů nelze podle hlavy státu dále ustupovat. Klaus naopak ocenil zdravotníky, kteří se k protestu nepřidali. "Já velmi podporuji ministra zdravotnictví. Hovořil jsem s ním telefonicky včera (v pondělí) delší dobu a myslím, že dále ustupovat není možné. Prostě občané České republiky si to nepřejí," řekl Klaus.

Vláda řeší problém ohrožení zdravotní péče poprvé. Krizové plány má pro případ povodní, ne pro hromadný odchod lékařů. Plán by mohl zahrnout zajištění akutní péče, výpomoc fakultních nemocnic v krajích, kde budou rozsáhlejší výpadky. Možné je slučování oddělení i celých nemocnic a převoz pacientů do regionů se zajištěnou péčí.

Plzeňský kraj se už dohodl s nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami na společném postupu. Zmapuje provozuschopná oddělení a pro veřejnost zřídí krizovou linku, na níž se lidé dozvědí, kde dostanou potřebnou péči.

Ohrožení provozu kvůli případným odchodům lékařů ale hlásí pět krajských nemocnic v Ústeckém kraji. Některá oddělení nemocnic prý mohou být uzavřená úplně. Po jednání představenstva Krajské zdravotní (KZ), která nemocnice zastřešuje, o tom informoval její mluvčí Jiří Vondra. A podobně na tom podle něj je i záchranná služba.

Pod ústecký kraj spadají nemocnice v Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Mostě a Chomutově. Jak uvedl Vondra, KZ se rozhodlo přerozdělit peníze, které budou k dispozici po odchodů lékařů, pro personál, jenž bude chod nemocnic zajišťovat. Pokud se situace do 20. února nevyřeší, bude prý vedení KZ uvažovat i o propouštění.