Armáda má k dispozici čtrnáct nadzvukových stíhaček Gripen. Jenže jediné, co zvládnou, je ochránit český vzdušný prostor. Do vzdálených zahraničních bojových akcí se prakticky nedají zapojit.
Překážek je hned několik. České gripeny například neumí tankovat ve vzduchu. Samotné letouny to dokážou, ale armáda nemá dost peněz, aby k tomu vycvičila piloty.
Pak je tu potíž s komunikací. Piloti gripenů se sice se svými kolegy ze stíhaček jiných typů domluví, ale už si třeba nepředají fotografie terénu, což může být velmi důležité při útocích na konkrétní pozemní cíle.
Přesto nelze říct, že by čeští piloti nebyli schopni boje. Naopak. Při pravidelných mezinárodních cvičeních dosahují velmi slušných úspěchů a v roce 2009 například čtyři měsíce chránili s gripeny prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem, které nemají vlastní letectvo. S ohledem na uvedené potíže přesto nelze čekat, že by NATO o české stíhače vůbec požádalo.
Nabídka ČR: Protichemická jednotka
"Největší problém vidím v tom, že česká armáda má gripenů málo. Musíte si uvědomit, že z těch 14 strojů jsou vždy tak čtyři vyčleněné pro ochranu Česka, dva až čtyři jsou na pravidelné údržbě a dva jsou určeny jen pro výcvik. To stačí jenom pro ochranu našeho vzdušného prostoru, ne pro bojové akce," říká Tomáš Soušek, expert z odborného časopisu Letectví a kosmonautika.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ani ministr obrany Alexandr Vondra zatím nepředpokládají, že NATO o nějakou vojenskou pomoc Česko požádá. Jediné, o čem se hovoří, je v případně potřeby možnost poskytnout elitní protichemickou jednotku z Liberce.
