Nepřipustit těžbu dřeva v bezzásahových zónách Národního parku Šumava a zajistit ochranu vzácných druhů fauny a flóry žádá ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) nově vzniklá platforma ŠumavaPro. Založilo ji 45 občanských sdružení, odborníci a osobnosti v reakci na připravované kroky ředitele parku Jana Stráského proti kůrovci.

Hlavním posláním národního parku je zachovat na významné ploše nerušený vývoj přírody, píšou ve výzvě. Chalupu žádají, aby nepřipustil porušování českých zákonů a mezinárodních dohod. "Zajistěte ochranu nedotčené přírody, nepřipusťte těžbu na stávajícím území ponechaném přírodě v současném rozsahu 30 procent ploch parku," uvádějí. Žádají ho též, aby zabránil převodům pozemků v majetku státu na soukromé osoby a nepřipustil výstavbu ve volné krajině. Měl by se také zasadit o obnovení vědecké sekce rady parku, kterou Stráský po svém nástupu zrušil.

Stráského plán: Pokácet a nechat na místě

Stráský žádá na ministerstvu životního prostředí vyhlášení kalamitního stavu, aby mohl kvůli kůrovci kácet i v dosud bezzásahových zónách parku. Ministerstvo by mělo rozhodnout tento týden.

Pokácené stromy by podle Stráského návrhu měly zůstat na místě, kde budou zbaveny kůry. K zásahu proti kůrovci na zbývajících vybraných územích Stráský doporučuje strojní odkorňování a vysoce účinnou chemickou asanaci.

Vědci se obávají rozsáhlých holin. Po obdobných asanačních těžbách v minulosti se otevřel les orkánu Kyrill. Naopak tvrdý zásah proti kůrovci má podporu ze strany představitelů obcí v národním parku. Jejich stanovisko podpořila jménem Petra Hájka i Kancelář prezidenta republiky. Šumava podle něj nemá sloužit jako laboratoř pro sociálně inženýrské ekologické experimenty. Na stranu Stráského se postavilo také Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Podle vědců za požadavky těžby dřeva stojí dřevařská lobby.

Chalupa: Představu řešení mám

Loni bylo v lesích parku vytěženo rekordních 347 000 metrů krychlových napadeného dřeva. Kůrovec podle části odborníků v jihočeské části parku gradoval. Podle vědců by nejúčinnějším bojem proti lýkožroutovi bylo scelení 135 území prvních, bezzásahových zón. Vytvořit by se měly jasné hranice. Bezzásahové nechat přirozenému vývoji a mezi oběma územími primárně proti kůrovci zasahovat.

Ministr Chalupa řekl, že má zhruba představu, jaké by řešení mělo být, ale nerozhodne bez oponentního posudku, jehož zpracování zadal. "Mám zhruba představu, kde kácet, kde ne, to podtrhuji, kde ne, ale na druhou stranu chci vyčkat na ten posudek, který nám má říct, jakým způsobem konkrétně postupovat," řekl Chalupa. Situace na Šumavě podle něj není dobrá a řeší se pozdě.