Zahraniční firmy jsou při investicích do českých společností čím dál opatrnější. Častěji než dříve si před akvizicí nechávají kromě tradičních právních či finančních prověrek zjistit i to, zda se firma nezapletla do úplatkářské aféry.

"Jen za poslední měsíc se na nás s žádostí o protikorupční due-diligence obrátily dvě firmy, letos už jich bylo určitě pět," řekl Hospodářským novinám Tomáš Kafka, šéf investigativního týmu poradenské společnosti Ernst & Young. Mezi koncerny, které si takové prověrky zamýšlených nákupů nechávají dělat, patří Siemens či Microsoft.

"Zaznamenali jsme zvýšený zájem ze strany investičních fondů a skupin, jež chtějí kromě klasické finanční due-diligence i forenzní prověření zvažované akvizice, protože si lépe uvědomují možná rizika spojená se sílícími protikorupčními zákony," připustil podobné zkušenosti Michal Kohoutek, který vede vyšetřovací sekci v PricewaterhouseCoopers.

Důvodem, proč tato poptávka stoupá, je přísnější legislativa tady i ve světě – například v Česku od ledna platí zákon o trestní odpovědnosti firem.

V Británii mají zase od loňska speciální zákon, podle kterého jsou firmy odpovědné i za to, když někdo "cizí" pomocí úplatku prodává jejich výrobek. A střední Evropa včetně Česka, kde korupce je velký problém, je proto rizikovým regionem.

A jak takový protikorupční audit vlastně probíhá?

Záleží samozřejmě na zadání, ale obvykle se prověřuje způsob získávání veřejných zakázek. Pod drobnohled se dostávají i okolnosti, za nichž sama firma vypisovala dodavatelské tendry. Kontrolují se vazby klíčových zaměstnanců na státní správu, auditoři si shánějí informace o pověsti a praktikách společnosti mezi znalci prostředí.

"Počet zaměstnanců v oddělení vyšetřování podvodů vzrostl za poslední tři roky v regionu střední a východní Evropy z 50 na 90," přiblížil Kafka z Ernst & Young.

O prověřování českých firem se dočtete v Hospodářských novinách

Čtěte více v Hospodářských novinách