Po triumfálním výkonu republikána Mitta Romneyho v první prezidentské debatě se jeho tým a on ráno na denverském letišti usadili do speciálu a vyslechli si gratulaci pilota. Pak jim úsměvy z tváří zmizely kamsi nad Skalisté hory: přišla zpráva, že poprvé za vlády prezidenta Baracka Obamy klesla nezaměstnanost pod osm procent. Americké oživení je stále pomalé, politika je však zejména ve fázi kampaně hrou symbolů a ona hranice osmi procent hrála důležitou roli v Romneyho ofenzivě, při níž opakuje, že Obamova ekonomická politika nevyvedla zemi z krize dostatečně robustně.
Jednou či dvakrát se Romney pokoušel prolomení hranice osmi procent bagatelizovat tím, že ve statistice se neukazují lidé, kteří prostě už vzdali hledání práce a nejsou pracovními úřady evidováni, což právě v tomto případě není pravda. Romney se nakrátko vystavil podezření ze škodolibosti. Že není schopen přivítat dobrou zprávu jen proto, že mu může volebně uškodit.
Názory k americkým volbám na IHNED.cz pravidelně publikují komentátor HN a specialista na dění v USA Daniel Anýž, ekonom Ondřej Schneider, amerikanista Kryštof Kozák, profesor americké literatury Josef Jařab, architekt žijící v New Yorku Jiří Boudník, překladatel Jaroslav Veis, akademik Stanislav Perkner a novináři Zdeněk Fučík a Tomáš Klvaňa.
Tento stereotyp je velmi zakořeněn v obecném pohledu většiny médií a levice na Republikánskou stranu. Demokrati nemuseli nikdy moc důrazně vysvětlovat, že jim jde o “obyčejného člověka”. Romney vyhrál první debatu mimo jiné také proto, že se mu podařilo tento stereotyp účinně zbořit - aspoň po dobu devadesáti minut, které ovšem sledovaly rekordní 72 miliony Američanů.
V pondělí přednesl Romney ve Virginii svůj hlavní zahraničněpolitický projev, v této oblasti však Obamu těžko porazí. Mezi velkou částí expertů a voličů existuje shoda, že Obama si v zahraniční politice vedl nad očekávání dobře. Jeho řízený odchod z Iráku a Afghánistánu pokračoval v dobře zahájených krocích jeho předchůdce, v Libyi a jinde v arabském světě si počínal zároveň rozhodně a uvážlivě, situaci v Íránu ohledně snahy teokratů o atomovou bombu bude mít čas řešit během příštího roku, bude-li zvolen a jeho nepopularita v Izraeli mu u židovských voličů může uškodit jen na Floridě, ale pravděpodobně mu neuškodí.
Sýrie je obrovskou tragédií - Romney Obamu kritizuje za pasivitu, ale prezident Romney by v současné situaci dělal přesně totéž - vyčkával by. Obamova politika vůči Číně a východní Asii obecně je nejlepší americkou strategií od Nixona - sebevědomá, avšak optimistická k nárůstu vlivu Číny (který rétoricky vítá), zároveň však počítající s posílením vztahů se všemi okolními zeměmi, které se Číny bojí. A navíc Obama dostal bin Ládina, dead, not alive...
Romney vyhraje, jen když se mu podaří přesvědčit voliče, že bude lepším ekonomickým lídrem, že jeho zkušenosti z byznysu jsou relevantní, a zároveň bude působit jako energický, sympatický chlapík. Jako kontrast k unavenému prezidentovi. Ten však stále zůstává osobně velmi oblíbený. Zlomyslnost by se Mittovi vymstila.
Vše o amerických volbách naleznete ve speciálu ZDE:
