Poslanci v pátek podpořili ústavní novelu předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), aby k důvodům pro zánik mandátu poslanců a senátorů přibylo jejich pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu. Nyní míří k posouzení do ústavně-právního výboru. Pokud bude schválena, mohla by platit patrně až od příštího volebního období.

Němcová poznamenala, že stejně jako zákonodárci rozhodují o vydávání svých kolegů k trestnímu stíhání, mohli by po rozsudku záležitost završit rozhodnutím o ztrátě mandátu. Mohlo by to být podle ní například ústavní většinou, kdy se pro návrh musí vyslovit nejméně 120 z 200 poslanců.

Ztráta mandátu

Znění dotčené části ústavního zákona č. 1/1993 Sb.

Čl. 25

Mandát poslance nebo senátora zaniká

a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,

b) uplynutím volebního období,

c) vzdáním se mandátu,

d) ztrátou volitelnosti,

e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,

f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22,

g) pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

 

Odnětí platu

Platné znění části zákona s vyznačením změn
§ 38
(1) Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy
neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši. O důvodech ztráty nároku
rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou.

(2) Náležitosti podle tohoto zákona, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. f), nenáleží poslanci po dobu, po kterou vykonává funkci vedoucího nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, náměstka ministra, zaměstnance Kanceláře prezidenta republiky nebo zaměstnance Nejvyššího kontrolního
úřadu.

(3) Poslanci nenáleží plat, náhrada výdajů a naturální plnění po dobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, výkonu ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence.

(4) Doba uvedená v odstavci 3 se nezapočítává do doby, z níž se stanoví počet
celých ukončených let výkonu funkce poslance rozhodných pro výpočet odchodného.

Případy, kdy je zákonodárce nepodmíněně odsouzen, podle Němcové nejsou slučitelné s posláním a obsahem jeho mandátu. V důvodové zprávě Němcová poukazuje také na praktickou stránku. "Práva a povinnosti poslance nebo senátora nelze ve výkonu trestu odnětí svobody řádně vykonávat," uvedla.

Lex Pekárek

Pravomocně odsouzení poslanci také mohou přijít o plat, všechny náhrady a další výhody. Sněmovna zároveň v pátek v prvním čtení hlasovala pro novelu zákona ODS. Tato úprava by se mohla na rozdíl od ztráty mandátu vztahovat už na toto volební období. Sociální demokraté ale o tom už dřív vyjádřili pochyby.

Předloha by se mohla aktuálně týkat Romana Pekárka (dříve ODS), kterého soud poslal do vězení na pět let za korupci. Tento týden si Pekárek vyzvedl výzvu k nástupu do vězení, z jednání sněmovny se pravidelně omlouvá. Pekárek už potvrdil, že v pondělí nastoupí do vězení.

"Ještě nedávno jsme si neuměli představit, že může nastat situace, kdy Poslanecká sněmovna vyplácí plat pravomocně odsouzenému zákonodárci ve výkonu trestu. Přesto se sněmovna vinou například Romana Pekárka v této situaci ocitla," vysvětlil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Předkladatelé chtěli, aby sněmovna předlohu schválila zrychleně už v prvním čtení. Poslanci ČSSD tento požadavek ale vetovali. Už dříve zapochybovali o tom, zda by se předloha mohla vztahovat už pro toto volební období. Autoři tvrdí, že to možné je.

"Lex Pekárek", jak novelu označil jeden z předkladatelů Marek Benda (ODS), by platil i v případech, pokud by poslanci byli v ochranném léčení nebo v zabezpečovací detenci. Doba, kterou by v nich strávili, by se navíc těmto zákonodárcům nezapočítávala do výpočtu odchodného.

Opoziční ČSSD tvrdí, že ODS si normou řeší problém právě s Pekárkem. Připomínají, že i jeho hlasem byla schválena například důchodová reforma a církevní restituce.

Nový zákon o odejmutí platu by se v budoucnu mohl dotknout kromě Pekárka i jiných zákonodárců. "Například vazebně stíhaného Davida Ratha se dotkne v okamžiku, kdy by mu soud prokázal pravomocným rozhodnutím vinu," řekl Marek Benda.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) podotkl, že až bude zákon platit a bude se někoho týkat, bylo by fér snížit o příslušnou částku rozpočet sněmovny a peníze dát vězeňské službě. Kriticky se k tomu postavili komunisté. "Hovoříme o oddělení výkonu mandátu a platu. To je tristní," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip.