Ústavní soud (ÚS) v pondělí zřejmě oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Na výsledek čekají nejen církve, ale také stovky obcí, pro které jsou církevní restituce spojeny s odblokováním půdy a nemovitostí. Ve středu soud ukončil dokazování a zazněly závěrečné návrhy. Zbývá tak jen vyhlásit nález.

Ústavní soud v minulosti opakovaně vybízel vládu k tomu, aby majetkové vztahy s církvemi nějakým způsobem vyřešila.

Odpůrci církevních restitucí ve středu kritizovali objem přiznávaného majetku, stejně jako stanovení a rozdělení finančních náhrad. Norma podle nich porušuje principy laického státu a zvýhodňuje určitou skupinu církví oproti ostatním. Sporný majetek církevním právnickým osobám podle kritiků přinejmenším od josefínských reforem nepatřil, protože jej jako veřejnoprávní korporace pouze spravovaly a konečné slovo náleželo státu.

Ministryně kultury Alena Hanáková, pod jejíž resort církve spadají, již dříve uvedla, že vláda nemá k dispozici soupis pozemků, kterých by se restituce týkala. Celkové zjištění soupisu pozemku by bylo podle Hanákové příliš nákladné. "Podle katastrálního úřadu by to byla práce pro jednoho člověka na dvě stě let," napsala na podzim poslancům.

Ministr bez portfeje Petr Mlsna, který u Ústavního soudu obhajuje církevní restituce, zdůrazňuje, že je klíčové, aby církve samy prokázaly, že jim byl majetek odebrán.

 

"Zákon je nastaven tak, že důkazní břemeno je na jejich straně (církve, pozn. redakce). Ony musí přijít s dokumenty, kterými podloží své nároky," tvrdí Mlsna. Církve tak musí prokázat, že majetek vlastnily do 25. února 1948 a přišly o něj násilnou cestou.

Zákon otevírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Podle vlády církevní restituce znamenají definitivní vypořádání s dědictvím komunismu.

 

Zrušení normy počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak mají status vedlejších účastníků řízení. Všechny tři návrhy žádají zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předkládají zrušení některých konkrétních paragrafů, vět či slov. Soudci ve středu nevyhověli žádným návrhům na výslech svědků a doplnění dokazování.