Humanitární organizace doufají, že budou moci pokračovat v evakuaci civilistů ze syrského města Homs, obklíčeného rok a půl provládními jednotkami.
Tisíce civilistů zůstaly uvězněny ve Starém Městě, centru revolty proti prezidentu Asadovi. Od pátku se odtud díky příměří mezi znesvářenými stranami podařilo odejít více než 1100 lidí z původně plánovaného počtu 2500.
Organizace tlačí na obě strany konfliktu, aby prodloužily klid zbraní. Akci na záchranu dětí a starých Syřanů totiž musely v úterý přerušit. Kvůli logistickým problémům i kvůli stupňujícímu se násilí a nebezpečí, které záchranným týmům hrozilo.
"Den strávený ve Starém Městě pod palbou byl jako den v pekle," popisoval pro BBC koordinátor OSN pro humanitární intervence Yacoub el Hillo.
"Záchrana civilistů a dodávky jídla by měly znovu pokračovat ve středu ráno," řekl pro agenturu AFP guvernér Homsu Talal Barazí. Příměří, které končí ve středu večer, podle něj může být prodlouženo.
Část mužů a chlapců, které už pracovníci OSN dokázali z Homsu zachránit, ale později chytili Asadovi vojáci. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou drženi v opuštěné škole.
Vyslýchat a propustit měli asadovci 111 mužů, zatímco 190 dalších je nadále podle homského guvernéra Barazího pod jejich kontrolou. Cílem výslechu má podle něj být "odplevelení" od teroristů.
Ve stejné době, kdy se řeší osud civilistů v Homsu, ve švýcarské Ženevě pokračuje druhé kolo mírových rozhovorů mezi zástupci syrské vlády a opozice. Podobně jako v prvním případě ale zatím nevedou k žádným pokrokům.
Rusko: Budeme vetovat humanitární rezoluci
Diplomaticky aktivní znovu začalo být Rusko, které pohrozilo, že v Radě bezpečnosti OSN uplatní své právo veta na západní návrh rezoluce o humanitární pomoci Sýrii.
Moskva má podezření, že cílem usnesení je vytvořit základ pro vojenský zásah v této arabské zemi. Uvedl to ve středu náměstek ruského ministra zahraničí Gennadij Gatilov.
"V té podobě, v jaké se rezoluce nyní připravuje, je pro nás nepřijatelná. Samozřejmě že na ni nepřistoupíme," řekl ruský diplomat podle agentur Interfax a Reuters.
Návrh, připravený některými západními a arabskými státy, byl předložen členům RB OSN v úterý. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov jej označil za "naprosto nepřijatelný", protože vyznívá jako ultimátum pro Damašek.
Rezoluce sice neobsahuje žádné sankční hrozby, ale počítá s tím, že nebudou-li její body splněny do dvou týdnů, může rada odhlasovat sankce proti těm, kdo budou klást překážky humanitární pomoci.
Podle Gatilova by rezoluce v této podobě vytvořila základ pro násilný zásah proti syrskému režimu v případě nesplnění libovolných požadavků.
"Může se tak stát velice jednoduše (...) Vždy se najdou takové okolnosti, kvůli kterým by bylo možné obvinit vládní stranu z neplnění závazků," prohlásil. Dodal, že ruské stanovisko sdílí i Čína.
Rusko a Čína patří do pětice stálých členů rady s právem veta a od začátku syrské krize zablokovaly už tři rezoluce. Moskva i Peking se řadí ke spojencům Damašku.
Americký prezident Barack Obama v úterý ujistil, že nevidí vojenské řešení syrského konfliktu. Kritizoval také ruský postoj k nové rezoluci, když prohlásil, že ministr zahraničí John Kerry a další "jasně vyjádřili, že Rusové nemohou říkat, že jim záleží na Syřanech, jestliže jsou v Sýrii hladovějící lidé".
Situaci v Sýrii označil Obama za strašlivou a přiznal, že se na rozhovorech v Ženevě zdaleka nedaří ukončit násilí. Občanská válka v Sýrii má na kontě životy 130 000 lidí a vyhnala z domovů přes devět milionů Syřanů.
