Téměř 160 poslanců před volbami podepsalo, že se v případě zvolení do sněmovny zasadí o přijetí zákona o registru smluv, který prosazuje protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu. 

Díky němu by se zprůhlednilo utrácení veřejných peněz. Všechny smlouvy, které uzavře stát, kraj či obec, by musely být do tří měsíců na internetu. Bez zveřejnění by navíc nezačaly platit.

Jakmile se však poslanci do sněmovny dostali, už couvají. "Zneplatnění smlouvy je zbytečná, a navíc riziková sankce. Pokuta stačí," říká zpravodaj zákona Jan Chvojka (ČSSD).

Také premiér Bohuslav Sobotka by byl raději, kdyby se požadavek na zneplatnění smluv odložil o několik let. 

Iniciativě se ale takové chování politiků nelíbí. "Poslanci mají nyní nepříjemný pocit, že jsou pod tlakem, a tak se snaží Rekonstrukci státu nenápadně shazovat, odsouvat a doufají, že na ni veřejnost zapomene. Vláda se k agendě hlásí, ale na skutečné lámání chleba teprve dojde. Zatím je to spíše klid před bouří," říká jeden z garantů projektu Pavel Franc, ředitel právní organizace Frank Bold.

Toho prý zaráží, jak málo jsou poslanci informováni. Poslanec Chvojka například při kritice zákona argumentuje tím, že se bude muset zveřejnit každá faktura – i objednávka na pastelky.

To ale podle mluvčího Rekonstrukce státu Nikoly Horejše není pravda. "Dokonce v návrhu zákona je přímo napsáno, že na faktury a objednávky vláda stanoví spodní hranici. Zveřejňovat se budou muset až při jejím překročení," říká.

Naopak smlouvy by měly být na internetu všechny, bez rozdílu částky. "Limit by vedl k tomu, že by se musely oceňovat různé darovací smlouvy, že by se mohly dělat za korunu, kdyby někdo potřeboval. Z právní analýzy exnáměstka ministra spravedlnosti Korbela navíc vyplývá, že menší administrativní zátěží je zveřejňovat všechny smlouvy," tvrdí mluvčí Horejš.

Podle něj brání hladkému přijetí zákona o registru smluv lobby starostů, kterým se dokumenty zveřejňovat nechce. Často tvrdí, že na to nemají lidi.

I proto se diskutuje o tom, že v malých obcích by zákon začal platit až později. "Zatím nám to ale spíš připadá tak, že se hledají výmluvy. Zveřejnění na internetu je i ku prospěchu obce, že má smlouvy dobře evidované. Argument, že se budou muset smlouvy scanovat, je až absurdní. Na druhou stranu chápu, že jsou tak malé obce, kde všichni včetně starosty mají jiné zaměstnání," říká Horejš.

Ovšem zákon o registru smluv není jediným opatřením Rekonstrukce státu, kde se po volbách objevil problém. Vášnivé diskuse se ve sněmovně vedou i kolem zákona o úřednících a o rozšíření pravomocí NKÚ.

"Jsme ve fázi před soubojem. Rychle se to smetlo prvním čtením, že teda ano, jdeme na to, ale teď se teprve u registru i služebního zákona ukazuje, že tam bude spousta věcí, kde se to zablokuje. U NKÚ uvidíme, co řeknou senátoři," říká Horejš.

Nejnadějněji to podle něj vypadá s rekonstrukčním zákonem, který zprůhledňuje legislativní proces. Zabránil by mimo jiné přílepkům, kdy se například do zákona o surových diamantech dostala změna zákona o veřejných zakázkách.

Iniciativa chce koncert na podporu zákonů

Zástupci Rekonstrukce státu se nyní snaží politikům vysvětlovat, že jejich obavy ohledně registru smluv nejsou namístě. Odkazují přitom na Slovensko, kde tento zákon už několik let funguje. Pomohl zastavit například čtvrtmiliardový nákup květin na ministerstvu školství.

"Všechno se dá ověřit tím, že se člověk podívá k sousedům a řekne si: Skutečně to obce nezatížilo, občané se na ty smlouvy na internetu dívají," říká mluvčí Nikola Horejš.

Iniciativa nyní chystá řadu projektů. Plánuje semináře, ráda by uspořádala koncert na podporu zákonů a chystá se připomínat poslancům závazek na viditelném místě v Praze.

Jedná také o spolupráci s podnikateli, profesními a obchodními komorami. "Chtějí nás podpořit, protože ze zkušenosti vědí, jak se na tato systémová opatření proti klientelismu snadno zapomíná," dodává Horejš.